Malá obec u Sušice zažívala kdysi zlatou éru hornictví, v 16. století byla dokonce povýšená na královské hornické město. Z živého sídla, kde se těžilo stříbro i zlato, zůstala osada o sto lidech, 80 % z nich je v důchodovém věku a zlatou éru tu připomíná už jen historická naučná stezka. Její neutěšený stav přiměl jednoho z mladých rodáků, Filipa Samka, aby založil Spolek Horníků na Horách Matky Boží a společně se sousedy stezku obnovil.
“Mám dva důvody, proč jsme – i já osobně – začali dělat něco víc. Prvním důvodem jsou citové vazby na hornické městečko Hory Matky Boží, kde jsem od malička vyrůstal. Druhým důvodem je, že jsem prakticky z oboru. Ne úplně horníků, ale mám vystudovanou geotechniku, která má k hornictví blízko.”
Filipův projekt se zaměřuje na revitalizaci historické hornické naučné stezky, která vznikla v roce 2000, ale od té doby postupně chátrala. Stezka o délce 4 km obsahuje 12 zastavení, která prochází nejvýznamnějšími historickými lokalitami obce, jako je kostel Panny Marie, replika původního rumpálu nebo místa s výhledem na okolní krajinu. Filipův spolek se ji rozhodl obohatit také o nové interaktivní prvky.
Za pomoci sousedních Velhartic a Hrádku a díky Nadaci Via, která projekt podpořila grantem, mohl spolek postavit přístřešek nad repliku rumpálu, zrestaurovat důlní vozík nebo připravit výrobu interaktivních informačních tabulí. Filip a jeho tým navíc svépomocí organizují brigády, do kterých zapojují místní obyvatele i chalupáře. „Hlavní motivací je vytvořit odkaz na hornictví pro budoucí generace a ukázat, jak náročné bylo dolování v 16. století,“ říká Filip.
Projekt není jen o obnově stezky, ale také o posilování místní komunity. Filip zapojuje mladé i starší obyvatele a podporuje mezigenerační spolupráci. Jeho cílem je vytvořit stezku, která zaujme nejen místní, ale i turisty, a stane se součástí kulturního dědictví regionu. Na osobní rovině Filip uvádí, že ho baví budovat něco od nuly. „V hornictví se nic moc nedochovalo, a tak mám volné ruce. Mohu vytvářet repliku z historie a přitom přizpůsobit věci tak, aby byly zajímavé a vzdělávací,“ dodává. Svou práci popisuje jako kombinaci manažerské činnosti a manuální práce, která ho naplňuje.
Revitalizace stezky je také taková naše pocta těm, kteří už před 25 lety měli stejnou snahu jako my. Neměli spolek, ale byli to „jenom“ místní nadšenci, kteří se snažili vytvořit odkaz – určitě je to nějakým vztahem k jejich práci a času. Myslím, že je škoda, aby to úplně zaniklo.
Filip Samko