Kořeny...
… ty první najdeme už v roce 1983. Tehdy se totiž stal velvyslancem USA v Československu Bill Luers. Netrvalo dlouho a spolu se svou ženou Wendy se napojili na lidi v disentu a pravidelně s nimi za hojné účasti agentů Stb popíjeli v hospodě U sedmi andělů. Československo si zamilovali.
Bill rád vzpomíná, jak před inaugurací nakoupil Václavu Havlovi kravaty a učil ho je vázat, Wendy zase půjčila Olze hedvábnou blůzu. Snažili se Havlovi usnadňovat první prezidentské kroky a pomáhali zorganizovat jeho první cestu do USA.
Oba pak usilovali o rozvoj demokracie v Československu a Wendy věděla, že ve svobodné zemi nemůže chybět občanská společnost, nevládky a nadace, ostatně právě proto Havel tak často o občanské společnosti mluvil. Založila v New Yorku Foundation for a Civil Society, která podporovala rozvoj demokracie po pádu režimu. Z její české pobočky pak v roce 1997 vznikla Nadace Via (a na Slovensku Nadacie Pontis).
Bill byl dlouhé roky prezidentem Metropolitního muzea umění v New Yorku a vedl tým vyjednávačů prezidenta Obamy při vyjednávaní jaderné dohody s Íránem. Dnes je mu 93 let.
Wendy… je jako uragán. Když vstoupí do místnosti, veškerá pozornost je upřená na ni a na ta setkání se nezapomíná. Naposledy tu byli před pěti lety, kdy navštívili s Billem i naši nadaci. Wendy je spolu s Jirkou Bártou a Táňou Hlavatou zakladatelkou Nadace Via, byla u našich prvních krůčků a občas jsme s ní stále v kontaktu, protože potřebujeme nějaký ten podpis. Většinu času tráví se svou rodinou v domě v Connecticutu a je stále aktivní, zejména pomáhá budovat občanskou společnost na Kubě.
Jedna věc je jistá: Bez Wendy by tu dnes Nadace Via nebyla a my bychom neměli tuhle krásnou práci. Dnes jí můžeme poděkovat alespoň na dálku a inspirovat se jejími zásadami:
- Navzdory své povaze buď organizovaný
- Dobře se oblékej a dbej o svou obuv
- Miluj to, co děláš
KAPITOLA PRVNÍ
...začínáme!
Koncem jara 1997 odchází do newyorského boardu Foundation for a Civil Society návrh na proměnu její české pobočky na českou Nadaci Via. Po schválení převádíme nájemní smlouvu s Pražským hradem (sídlíme na Brusnici), kancelářský nábytek, ojetou škodovku a vstupní grant ve výši 15 000 USD na Nadaci Via.
První kroky: snižujeme mzdy
Jeden z nejcitlivější bodů zrodu nové nadace byl náraz na finanční realitu. Mimo jiné si proto tehdejších osm zaměstnanců odhlasovalo snížení platů o 25 procent. Zároveň je to jasný signál – myslíme to vážně a chceme vybudovat nezávislou českou nadaci.
A Via se narodila
Zakládací dokumenty Nadace Via podepsala trojice Táňa Hlavatá – Wendy Luers – Jiří Bárta, proto jsou ještě dnes vidět v nadačním rejstříku jako zakladatelé nadace.
Co že to je grantování?
V prosinci 1997 jednáme na Ministerstvu zahraničních věcí o možné správě grantového programu United Nations Development Programme (UNDP) s názvem „Podpora místních iniciativ“, jehož zaměření se téměř na 100 % překrývají s vizí Nadace Via. Uspěli jsme a „Podpora místních iniciativ“ byla po 3 roky naší grantovou vlajkovou lodí. Zároveň to byl v jediný grantový program, který jsme jako Nadace Via historicky spravovali, kde byly zdrojem veřejné peníze.
V Česku bylo grantování přelomem – pokud tehdy vznikla nějaká nadace, spíš vznikla například na podporu konkrétní památky apod. Nadace Via tak začíná vypisovat první grantové výzvy v ČR.
Zkušenosti v programu nabyté pak daly základ všemu dalšímu a na tyto začátky dodnes volně navazuje naše podpora v rámci Místo, kde žijeme.
Na první grantový program „Podpora místních iniciativ“ dodnes navazuje naše podpora v rámci programu „Místo, kde žijeme.“
Náraz na útesy
Parlament schválil nový zákon o nadacích a bylo nutné stávající nadace přeregistrovat. Nadace Via dodala na pražský Krajský soud potřebné dokumenty, jenže přichází stručná zpráva: „Nadace Via nenaplnila zákonné podmínky přeregistrace a tudíž přestává existovat. Tato skutečnost nabyde právní moci za 15 dní.“
„Krize tmelí a takhle tmelila nevídaně“.
Během dvou týdnů stihneme podat odvolání proti rozhodnutí k Vrchnímu soudu a registrujeme v Hradci Králové (na domácí adrese jedné členky správní rady) nadaci novou a to se jménem Nadace Via pro místní iniciativy. Na soud v Hradci posíláme v principu úplně stejné dokumenty jako předtím na soud pražský a během pár týdnů je nová nadace na světě. Pak už jen uzavíráme spoustu smluv a převádíme všechen majetek Nadace Via na Nadaci Via pro místní iniciativy.
Máme formálně 2 ředitele, 2 správní rady, 2 sídla a vedeme samostatné a oddělené účetnictví.
Zároveň nás do reality uvedou zkušení mazáci – přeregistrovaní jsme nebyli proto, že jsme na soud poslali špatné dokumenty, ale proto, že jsme k nim „zapomněli“ přiložit obálku s pěti až deseti tisíci Kč. Takové to tady v 90. letech bylo.
Proč je významná zkratka NIF
Třetí rok fungování nadace. Tedy nadací. Vesele vedeme dvě nadace a přichází velký rozvoj nejrůznějších programů. Našimi dárci byli téměř výhradně americké nadace – a tedy žádní firemní dárci a už vůbec žádní individuální dárci. Kvůli trablu s přeregistrací se nemůžeme ucházet o příspěvek do nadačního kapitálu z takzvaného Nadačního investičního fondu (NIF) – v tomto fondu bylo 1 % z výnosů z privatizace určeno pro nadace, aby získaly první kapitál.
Jak získat české dárce
Naplno si uvědomujeme, že naše budoucnost je křehká. Na americké dárce se nemůžeme spoléhat donekonečna. Musíme se naučit pracovat s českými firmami a musíme se pokusit zaujmout individuální dárce.
Proto se věnujeme v roce 2000 konceptu dárcovských fondů, s nímž nám pomáhá Peter Hero, náš velký mentor z Nadace v Sillicon Valley, který přivedl k dárcovství řadu kalifornských technologických vizionářů.
O tom, že v Česku najdeme firemní dárce, nepochybujeme, byť tedy vůbec nevíme, jak na to. Naopak představa, že najdeme individuální dárce u nás doma, je pro nás zcela nepředstavitelná, takže chceme oslovit Čecho-Američany v USA. Na scéně se objevují Bill Lafe a Carol Hochmann z Pittsburghu a následně vzniká tamější Friends of Via. Jen tu a tam se optáme na Vrchním soudu, jestli se k našemu odvolání už dostali. Prý ještě ne.
Přelom firemního dárcovství
V dubnu 2000 nám soud posílá rozhodnutí – Nadace Via naplnila zákon a je přeregistrována. Toto rozhodnutí dostáváme těsně před termínem na předložení žádosti o peníze do nadačního kapitálu v 2. kole výše zmíněného NIFu. Sláva, Nadace Via by mohla mít svůj majetek, tedy kapitál! Takže po nocích jdeme do toho. Když jsme před odevzdáním na Úřad vlády o pár týdnů později žádost zvážili, měla i s přílohami 5,5 kilo. Zkoumáme možnosti nového nástroje zvaného internet. A do toho slučujeme dvě nadace v jednu…
Poté organizujeme v Americkém centru ve spolupráci s PwC první přelomový seminář pro české firmy na téma Corporate Responsibility & Charitable Giving. Hlavní speaker je, ano, opět Peter Hero ze Silicon Valley, a ten 40 zástupcům českých firem řekne zhruba toto:
- corporate giving je něco, co prostě musíte dělat
- dárcovské fondy a partnerství se zkušenou nadací je nejlepší způsob, jak to dělat
- v Česku neznám nikoho lepšího než Nadaci Via.
Takhle začala naše práce s firemními dárci. A takhle také končí první divoké období Nadace Via.
KAPITOLA DRUHÁ:RODÍ SE PROFESIONÁLNÍ NADACE
Přelomový rok 2002
Už jaro toho roku bylo zásadní. Navýšili jsme totiž náš kapitál o 16 milionů korun z minule zmiňovaného NIFu (tento fond rozděloval výnosy z privatizace) – nadace tak začala hospodařit se skutečným majetkem. Krátce poté dorazilo rozhodnutí, že Nadace získala 3,5 miliony dolarů (tenkrát obrovská částka téměř 120 milionů korun) z CEE Trustu, což byl program na podporu rozvoje demokracie v postkomunistické Evropě. Obrovská radost, velký závazek a také první vztahové problémy s některými dalšími českými nadacemi. Zatímco proposal Nadace Via uspěl, jiné konkurenční ne. Pro každou zemi ve střední a východní se totiž hledal jeden partner. Pro Česko to byla Via.
Povodně a nadace v New York Times
V srpnu přišla do Čech tisíciletá voda a Nadace Via se za oceánem poprvé pouští do humanitárního fundraisingu (o rok později vzniká také fond na podporu vichřicí zničených Vysokých Tater).
V Americe v té době už máme Friends of Via, Wendy Luers nám otevírá mnoho dveří. Vzniká společná stránka s Člověkem v tísni www.floods.cz a v New York Times vychází fundraisingová výzva Nadace Via k darům podepsaná Madeleine Albright, Dominikem Haškem (krátce po Naganu:) a Milošem Formanem. Polovina peněz šla na přímou pomoc lidem zasaženým povodní (přes Člověka v tísni) a polovina na obnovu poničených památek a kulturního dědictví. K americkým dárcům se přidaly mnohé české firmy a přes Nadaci Via tak šlo na pomoc několik desítek milionů korun.
Firemní fondy rozjíždíme ve velkém
Během roku 2002 se také zúročila práce, kterou jsme vložili do oslovení firem. Na podzim tak začíná dlouhodobá spolupráce s Českou spořitelnou na programu „Pomáháme lidem zlepšovat místo, kde žijí“ a s Plzeňský prazdrojem. Tým nadace narostl na 15 zaměstnanců a nadace bují aktivitou.
Následující roky se tak nesou v rytmu rozdělování peněz z CEE Trustu a firemních spoluprací. Rozšiřujeme například spolupráci s Philip Morris, která tehdy pro nás byla eticky zcela ok (ostatně v nadaci kouřil prakticky každý:). Vše ale není růžové. Třeba naše spolupráce s Proter & Gamble není idylická – občas se manažerům P&G těžko vysvětluje, proč maminky z mateřských center podporovaných Nadací Via šíří osvětu o užitečnosti látkových plen.
V této době začíná i spolupráce s T-Mobilem a společně podporujeme komunitní projekty na Praze 11, kde má T-Mobile na Roztylech nové sídlo, a na Královéhradecku, kde T-Mobile provozuje své call centrum.
První granty mimo Česko
Potkali jsme se také s manželi Horovými, kterým tehdy bylo 85 let. Paní Horová pocházela ze Zakarpatské Ukrajiny a Nadaci Via si vybrala, abychom společně pomáhali chudým dětem z regionu Užhorodu a Mukačeva, odkud pocházela. V roce 2005 tak poprvé v historii nadace udělujeme granty za hranice Česka: na Ukrajinu.
Po smrti odkázali manželé Horovi svůj majetek nadaci ve vůbec prvním závěťovém odkazu pro Nadaci Via a dodnes je v majetku Nadace Via hrob paní Horové na Olšanech.
Marie Horová pocházela z Podkarpatské Rusi, ale život prožila v Praze. Při Nadaci Via založila se svým manželem Fond manželů Horových
Marie Horová věděla, že kdo na Podkarpatské Rusi nemá přístup ke vzdělání, má omezené šance. Pro děti z oblasti, ze které pocházela, zakoupila autobus, který je sváží do školy.
Svobodomyslná nadace
Počátek let dvoutisících formuje názorové směřování nadace. Zmíněný CEE Trust, na kterém jsme dle podmínek grantu spolupracovali s ostatními českými nadacemi, odhalil naše mnohé názorové neshody s některými organizacemi.
V těchto letech se formují dodnes platné svobodomyslné přístupy Nadace Via, které mají svůj původ v anglosaské tradici, tedy naší inspirací je Kanada, USA či Anglie:
- Naší hodnotou je důvěra v dárce a podpořené, ale i důvěra mezi lidmi (nikoliv přehnaná kontrola)
- Máme skeptické postoje k státem kontrolovaným veřejným sbírkám a obecně ke kontrole neziskovek ze strany státu (tehdy se zvažovalo, že ministerstvo bude určovat, která neziskovka je či není veřejně prospěšná, což díky lobingu nadace neuspělo)
- A podobně se zvažovalo, že se uzákoní tzv. daňové asignace, což je systém nyní platný na Slovensku. Nadace Via byla proti, protože takový systém dle našeho názoru brání opravdové filantropii a nezávislosti neziskovek na státu. Nadace Via má významný podíl na tom, že v ČR asignace nejsou.
Věříme také dle anglosaské tradice, že základem filantropie je takzvané neanonymní a individuální dárcovství. Ještě někdy okolo roku 2005 to znělo jako nedostižný sen a ani Nadace Via nevěděla, za který konec to vzít. Lidé v Česku totiž darovali v zásadě jen u přírodních či válečných katastrof a třeba majitelé firem prakticky nevěděli, co filantropie je.
KAPITOLA TŘETÍ: TOUHA PO SOBĚSTAČNÉ BUDOUCNOSTI
Tématem se okolo roku 2006 stává naše dlouhodobá finanční udržitelnost a také nadační kapitál. Je za tím významná americká nadace C. S. Mott, která nám nabídla, že nám dá částku 140 000 USD jako pobídku pro fundraising do nadačního kapitálu. Stačí, abychom od dárců získali právě 140 000 dolarů a Motti nám získané dary zdvojnásobí.
Na fundraising od individuálních dárců si v Česku pořád netroufáme. a tak organizujeme velký fundraisingový event v Pittsburghu. Hlavní speaker je Madeleine Albright a mluví o nadaci tak krásně, až je nám to trochu podezřelé. Zase tak moc dobře se neznáme.
S Amerikou nás pojí stále hodně věcí. Již od srpna 2005 pracuje v nadaci fundraiser Brad, Američan. Brad bydlel na Břevnově a byl naprostým průkopníkem práce mimo kancelář – nejraději psal fundraisingové appealy v hospodě u Černého vola na Pohořelci.
10 let poté
Ohlížíme za prvními 10 lety – podpořeno 2 100 projektů částkou 191 milionů Kč. Když jsme si tohle spočítali, uvědomili jsme si poprvé, že jsme se stali největším nadačním podporovatelem komunitních projektů v Česku.
V listopadu 2007 organizujeme spolu s Jihomoravskou komunitní nadací Dobročinnou aukci – tehdy ještě pouze moravských vín – a to v nově otevřeném hotelu Mandarin. Výtěžek večera byl 118 000 Kč. Nejdražší víno se vydražilo za 7 500 Kč. S nápadem přišla Zlatka Maděřičová (kterou o patnáct let později zasáhne vší silou moravské tornádo).
„My u nás máme vinaře a víno a vy v Praze umíte pozvat lidi“.
Krátce poté přicházejí opět Motti. Mají pro nás připraveno 500 000 USD a máme 5 let na to, abychom do nadačního jmění vyfundraisovali dalších 500 000 milionů. První roky ale vůbec nevíme, jak na to.
Jak vyžít technologie pro dobrou věc
Díky Roku jinak od Nadace Vodafone v roce 2009 zaměstnáváme experta Aleše Jeníka. Jeho úkolem je koncipovat vznik nástroje na on-line dárcovství od individuálních dárců. Učíme se slovo „widget“ a vytváříme excel s prvními odhady, kolik peněz dokážeme v následujících letech přinést českým neziskovkám. A samozřejmě hodně opisujeme v zahraničí, hlavně v USA. Na podzim 2011 spouštíme Darujme.cz do pilotního provozu a modlíme se, aby vše fungovalo. Za svůj první rok zprostředkovalo 2 mil. Kč v darech. Nikdo si tehdy nedokázal představit, že roční obrat bude o 11 let později 300x vyšší.
V roce 2010 také zahajujeme spolupráci s TechSoup v Kalifornii. Nedávno vzniklé Sdružení Via (původně založené např. pro prodej knih, protože nadace nemůže podnikat) je partnerem pro distribuci softwaru Microsoftu a dalších velkých světových IT hráčů českým neziskovkám.
Koncerty pro dobrou věc
Poprvé se v roce 2010 jako „běžci pro dobrou věc“ účastníme Run Czech. Naše týmy běhají štafetové maratony a půlmaratony. Připojují se k nám nejdřív desítky a posléze stovky běžců, kteří se tím stávají individuálními dárci Via.
Spolu s Poštovní spořitelnou v roce 2010 také vyhlašujeme první ročník soutěže Starosta roku a oceňujeme nejlepší starosty a starostky malých obcí.
V únoru 2010 zpustošilo zemětřesení Haiti a Via se přidala k vlně pomoci. Zorganizovala v Lucerna Music baru koncert. Na pomoc Haiti hrají Monkey Business a Dan Bárta či PSH – je to palba. Kdo nevěří, tak tady: Benefiční koncert P.S. Haiti
Další koncert v Lucerna Music baru se koná v roce 2012 a k 15. narozeninám nám hraje Garage a jako předkapela našláplí Stay Subway s nejmenovaným kytaristou, který je dnes členem vedení Nadace Via…
Via míří za hranice
Motti to s námi stále myslí dobře a vyjevují nám svůj další plán: Nadace Via se od roku 1997 naučila spoustu o podpoře komunit. Ví, jak se rozvíjí filantropie (naše Cena Via Bona, kterou udělujeme od roku 1998 má skvělou pověst a v tu chvíli již nezávislý klon na Slovensku a v Srbsku) a učí se navyšovat nadační kapitál. Byla by škoda, kdyby se Via o vše, co se naučila, nedělila s druhými, řekli nám Motti. A kromě toho – pokračovali – nám vadí, že tady ve střední Evropě všichni žijete pohodlně uzavření ve svých hranicích a nikdo si s nikým nepovídá.
Měsíce jsme to vymýšleli a nakonec si plácli. Na světě byl historicky první mezinárodní program Nadace Via – Viability.Net, který podporoval aktivní lidí v řadě zemí střední a východní Evropy (dnes volně navazujeme s Community Alphabet).
Jak začalo Umění darovat
Nadace Vodafone nám podruhé uděluje grant z programu Rok jinak a v týmu Nadace Via začíná v létě 2011 pracovat zkušený novinář Marek Šálek (dnes editor magazínu Reportér).
Pro Marka je to nejspíš větší šok než pro nás, a tak, aby se z toho vypsal, publikuje na tyden.cz každou středu blog o „nadačním životě“.
Marek rozvíjí nápad na vznik malého časopisu na podporu filantropie. V létě 2012 vychází první číslo Umění darovat, na obálce je Martin Hausenblas.
V roce 2012 ve spolupráci s ČSOB také vyhlašujeme program Pomáhej, předchůdce dnešních Dobro-druhů.
Konečně: Žádáme o dar velké dárce
V létě 2011 se potkáváme s kanadským konzultantem Tony Myersem. Když nás vyzpovídá, přiznáváme mu, že už přes 3 roky „pracujeme“ na fundraisingu do nadačního kapitálu a že dosažení cíle daného Motty „je v nedohlednu“. Tony nám prozradí, že jsme zralí na „major donor campaign“.
Sestavujeme Kabinet z českých byznysmenů, kteří nám mají pomoci získat dary, učíme se od Tonyho vše, co potřebujeme umět a vědět, než vyrazíme na osobní schůzky s dárci. Pořád si ale situaci, kdy nám někdo dá velký dar, neumíme představit. Změní se to ve středu 22. září 2013 – sedíme s Liborem Malým (který prodal portál jobs.cz) na obědě v pizzerii na Smíchově. Před moučníkem sebereme odvahu a větu s žádostí o dar 3 miliony Kč opravdu vyřkneme. Po chvilce ticha se Libor zeptá na jednu věc a když mu odpovíme, tak se ještě chvíli zamyslí a řekne: tak jo.
A je to.
Získáváme další dary a díky štědrým dárcům a Mottům, kteří výtěžek dvojnásobí, přidáváme do nadačního kapitálu 22,5 milionu Kč.
Tak jsme začali žádat o velké dary lidi z masa a kostí a posléze předávat tuto zkušenost dalším organizacím v Česku. Vlastně to není tak dávno.
Nadace se třese v základech
V roce 2014 měníme logo. Proces to byl několikaletý, ale stál za to. Iniciovali ho dobří lidé kolem nadace, kteří se nás už roky ptali: „Proč máte v logu plamínek?“, případně: „Co vás vede k tomu, že máte v logu močovou trubici?“.
Možná to je vliv náročné kampaně na navýšení kapitálu, možná naše puberta v sedmnáctém roce fungování, ale nadace se v té době nemůže hnout z místa a v roce 2014 se třese v základech. Během strategického plánování dojde k několika „výbuchům“ a někteří z nás se sami sebe ptají, jestli se osmnáctin dožijeme ve zdraví. Část týmu se od té doby budí hrůzou, když si představí, že by zase měla jet na off site plánování čehokoliv. Byly to náročné časy.
V roce 2015 otvíráme vůbec poprvé pozici PRisty a do nadačního týmu přichází z Forbesu Zdeněk – a čtvrtý díl vyprávění už je zcela na něm 🙂
KAPITOLA ČTVRTÁ: TŘI KRIZE A KAIROS
Změna směru
Výše uvedené události a otřesy v základech vyústily ve změny ve vedení organizace, ale hlavně v proměnu strategie. Od svého vzniku totiž Via stála na třech programových pilířích – komunitní rozvoj, filantropie a rozvoj neziskového sektoru. Vzděláváním neziskovek obecně se zabývá již řada jiných organizací a neziskovky se za poslední dvě dekády v lecčem posunuly. Nadace Via proto ukončuje pilíř podpory rozvoje neziskovek a zužuje svůj záběr na dvě hlavní témata – „umění žít spolu a umění darovat“.
Prozkoumáváme nová témata jako například polarizaci ve společnosti. Nadace se opět obrací více k firmám a vznikají „partnerské projekty“. Připouštíme si, že dárci mohou mít skvělé nápady, možná někdy lepší než my, a chceme jim pomoci naplňovat jejich vize. Spolu s dárci také začínáme přemýšlet o tom, jak zatáhnout do darování zaměstnance jejich firem. To vede postupně ke vzniku zaměstnanecké aplikace a spolupráci s firmami Eurowag a Y-Soft.
Sníme o tom, že za pět let přes Darujme projde 100 milionů korun za rok. Vzniká také Živá komunita, jejíž dlouhodobým cílem je otevřít se široké paletě a podpoře nápadů aktivních lidí, kteří chtějí změnit své okolí. Postupně spojujeme stávající programy pod sjednocený názvem Místo, kde žijeme.
Přemýšlíme také více o našem dopadu a o tom, jakou cestou může Via společnost proměnit co nejvíce. Proto se více zaměřujeme na to, jak do budoucna více podpořit starosty a komunální politiky.
Nová témata podpory
V roce 2016 začínáme diskutovat o možné podpoře budoucích zastupitelů a politiků. Tento směr zprvu naráží na pochybnosti v týmu a zejména ve správní radě, protože Via je apolitická organizace. Po dvou letech a řadě debat s podporou Nadace Jablotron vzniká pilotní ročník programu Nebojme se komunální politiky.
Je také zjevné, že změna klimatu bude v následujících dekádách takovým fenoménem že Via nemůže zůstat stát stranou. Hledáme si roli, která vede k podpoře tématu pracovně zvaném Česká krajina, který jedna z tehdejších přítelkyň jednoho z našich dárců navrhuje u fundraisingového oběda přejmenovat na Naši krajinu. Nápad se nám líbí a držíme jej dodnes.
V roce 2016 také vzniká s naším přispěním Nadační fond Via Clarita, jehož cílem je filantropické poradenství. Postupně se rozrůstá z jedné členky na současných 5 členů týmu a v následujících letech pomáhá k založení nejvýznamnějších českých nadací.
Kairos přichází
Je chladný leden roku 2019 a v kavárně v Holešovicích (kde nadace v té době sídlí) zve Jirka Lukáše a Zdeňka na dort a oznamuje jim, že přišel „kairos“, tedy ten správný čas odejít a předat kormidlo a vesla někomu dalšímu. Jirka říká zhruba toto: „Vidím v týmu dva možné ředitele a myslím, že to oba zvládnou. Jste to vy dva. Musíme se dohodnout, kdo z vás to bude.“
O cca 6 týdnů později docházíme po mnoha reflexích, procházkách a debatách k dohodě. Zdenek povede nadaci a ponechá si strategický leadership, výkonnostně nastaveného Lukáše Via potřebuje pro jeho drajv ve vedení fundraisingu. A 1.10. 2019 se tak stalo.
Jirka zůstává u nadace jakožto vedoucí druhé kampaně za navýšení nadačního kapitálu. V ní dáváme mnohem více pravomocí našemu kabinetu byznysmenů a podporovatelů, který vede Petr Kasa. Petr se posléze stává sám dárcem a předsedou správní rady a kampaň končí získáním necelých 19 milionů do nadačního jmění. Nebylo to nic snadného, protože přišly…
Tři krize
Kdyby to Zdeněk věděl, tak by do toho možná nelez… Jirkův kairos přišel právě před vypuknutím pandemie. A nadace stejně jako v minulosti nestojí stranou. Pomáhá během jednoho týdne zorganizovat neuvěřitelný benefiční koncert České filharmonie v prázdném sále Rudolfina a při prvních tonech se stane něco nevídaného – ve veřejné sbírce (do které se Via nově pouští) na Darujme s každým refreshem naskakují desetitisíce korun v darech a výtěžek přesahuje 7 milionů. Pokračujeme v dalších koncertech, ale také řadě dalších aktivit: v podpoře komunit v krizi či záchraně sociálních podniků.
V červnu se ozývá Avast a během 10 dnů na Darujme nadesignujeme globální sbírku zaměstnanců Avastu na pomoc s dopady pandemie. Celkový výtěžek přesahuje 16 milionů korun a Nadace Via poprvé posílá granty na podporu projektů v USA, symbolicky v zemi, ze které vzešla.
V červnu 2021 se plní sen o roční stovce milionů na Darujme, ovšem s jedním detailem. Do sbírky na pomoc lidem postiženým tornádem naposílali dárci 100 milionů za… 20 hodin. Následuje pracovní jízda, týmové vyčerpání, spolupráce s neziskovkami a obnova obcí.
A tím to nekončí. Pár dnů poté, co přijímáme historicky první bitcoin do nadační kryptopeněženky, přichází 24. únor 2022…. Nadace si nachází své dvě role: podpora osmi desítek sbírek na Darujme a podpora se začleněním nových sousedů z Ukrajiny.
25 let uzavíráme dobročinnou aukcí s historicky nejvyšším výtěžkem skoro 6 milionů Kč.
A dál?
Jak plyne z našeho historického seriálu, nadace po 25 let hýří aktivitou, rychle reaguje na to, co se právě děje a drží se zároveň svých základních směrů a hodnot, mezi které patří svoboda, zodpovědnost či důvěra v dárce a podpořené. Přidejme ještě nezávislost a otevřenost – k neprozkoumaným cestám a tématům mimo hlavní proud i k odlišným pohledům na svět.
A jakých bude pro nadaci 25 dalších let? První roky se ponesou v rytmu naší právě odstartované nové strategie – akcentací témat jako pravidelné dárcovství, podpora v okrajových regionech nebo práce s daty. Postupně se nadace, věřím, bude více otevírat do Evropy. A bude zjevně užitečná v mnoha dalších tématech, která ani nedokážeme dohlédnout… Dost možná se tyto výzvy budou v dalších letech točit okolo změny klimatu, trpělivé podpory demokracie odspodu – aby odolala různým vykukům – a také okolo nových technologií a hledání harmonie mezi lidskostí a algoritmy.
O naší budoucnosti může něco říct i tento příběh. Před dvěma lety jsme v hostinci U Kulatý báby u Děčína děkovali byznysmenovi Martinu Hausenblasovi, který přislíbil nadaci odkázat 15 procent ze svého majetku. Minulý týden jsme se sešli opět, aby nám Martin představil budoucí fungování svého svěřenského fondu, kdy se nadace bude aktivně podílet na správě celkem dvoumiliardového majetku.
Svůj dobročinný odkaz Nadaci Via už stvrdilo svým slibem dalších 5 dárců. Tento obrovský projev důvěry bude znamenat, že jednou nadace své dárce i nás přesáhne a bude spravovat majetek v řádu dost možná miliard korun a výnosy poputují na spousty záměrů, díky kterým bude lidem na světě o něco líp.
Věříme, že díky této naší trpělivé práci nadace bude užitečná dalších sto let, možná déle.
Vzpomínky Jirky Bárty a Zdeňka Mihalca, srpen 2022
