Ocenili jsme nejsilnější filantropické příběhy Česka posledních dvaceti let. Ocenění je součástí dvacátého ročníku Ceny Via Bona, který byl výjimečný právě tím, že veřejnost vybírala v on-line hlasování nejinspirativnější filantropické příběhy z celé historie tohoto ocenění.
V kategorii „individuální filantropie“ cenu obdržela Zdenka Wasserbauerová, která za posledních 18 let přesvědčila přes 10 000 mladých lidí, aby se registrovali mezi dárce kostní dřeně, čímž zachránila řadu lidských životů. V kategorii „Cena pro mladé filantropy“ získal nejvíce hlasů Milan Dzuriak, který navzdory své bolestivé nemoci vyráží na pěší a cyklistické výpravy, aby získal peníze na plnění snů nemocných dětí.
Ocenění „Filantropie v regionech – Cena České televize“ obdržel Jan Školník a firma Hobra-Školník, která řadou projektů a aktivit probouzí odlehlý region Broumovska. Cenu pro Dobrou firmu pak získala ČSOB za dlouhodobou a promyšlenou podporu řady dobročinných projektů.
Za posledních dvacet let Nadace Via ocenila 122 jednotlivců a firem. Z nich letos odborná komise vybrala dvacet nejsilnějších příběhů, a to ve čtyřech zmíněných kategoriích. Z těchto příběhů vybrala veřejnost v on-line hlasování ty, které ji nejvíce zaujaly.
„Příběhy Ceny Via Bona ukazují, kam se filantropie v Česku od revoluce posunula. Zatímco před dvaceti lety firmy i jednotlivci teprve zjišťovali, co pojem filantropie znamená a přináší, v současnosti jsme mnohem dál. Firmy i individuální filantropové pomáhají promyšleněji a dlouhodobě, do skvělých filantropických projektů se pouští také teenageři, “ říká Jan Gregor, programový ředitel Nadace Via. „Letošní Cena Via Bona je tak symbolickou oslavou vývoje filantropie v Česku.“
Posun k lepšímu v dárcovství v Česku ukazují i čísla. Z dat loňských daňových přiznání například plyne, že české firmy jsou 4,58x štědřejší než v roce 2000. V roce 2015 darovaly 3,41 miliardy korun. Výrazně roste také objem darů i počet individuálních dárců, a to rychleji než HDP. Průměrný dar na jednoho obyvatele v Česku dle daňových přiznání činí 167 Kč. Výrazně roste například také on-line dárcovství – jen přes on-line službu Darujme.cz Češi loni darovali 28 milionů korun, což je třetinový meziroční nárůst. Z dostupných dat vyplývá, že rostou dokonce i netradiční podoby filantropie, jako například darování ze závěti.
Cenu Via Bona každoročně zaštiťuje velvyslanectví Spojených států v České republice. Letošním generálním partnerem Ceny Via Bona je Nadační fond Avast, hlavním partnerem Česká spořitelna, hlavním mediálním partnerem pak Česká televize. Děkujeme také Aktuálně.cz, které je dlouhodobým partnerem podporujícím rozvoj filantropie v Česku.
„Před třemi roky jsme Cenu Via Bona obdrželi za rozvoj našeho paliativního programu, jsme tedy součástí komunity dárců kolem této prestižní ceny a tak nám přijde logické podpořit její dvacáté výročí,“ říká předsedkyně správní rady NF Avast Jarmila Baudišová. „Náš nadační fond je partnerem řady neziskových organizací a často se zajímáme, kdo další jejich práci podporuje. Kdo jsou jejich dárci. Zajímají nás filantropické příběhy a myslíme si, že je třeba je šířit dál. A přesně to Cena Via Bona dělá,“ dodává.
Dalšími partnery Ceny Via Bona jsou Kooperativa pojišťovna a Nadace Vodafone Česká republika.
Přehled všech nominovaných příběhů, včetně krásně zpracovaných filantropických komiksů, najdete na www.cenaviabona.cz.
Cena za individuální filantropii
Zdenka Wasserbauerová
Před osmnácti lety její vnuk onemocněl leukémií. Ze své nemoci se vyléčil, ale tříletý chlapec, který ležel na vedlejší posteli, zemřel. Pro Zdenku Wasserbauerovou, účetní v otrokovické továrně na pneumatiky, to byl zlomový moment života.
Kdyby měl dárce kostní dřeně, přežil by. Zjistila, že v registru dárců je v Česku mnohonásobně míň lidí než třeba v Německu. Svou životní energii začala vkládat jedinému: osvětě a nabádání mladých lidí, že zápis do registru dárců kostní dřeně může zachraňovat životy.
V posledních dvaceti letech objížděla školy, přednášela, přesvědčovala dělníky v továrnách. Podle odhadů národního registru dárců díky ní nabídlo svou kostní dřeň okolo 10 000 lidí, svou energií tedy zachránila řadu nemocných dětí a mladých lidí.
Je jí 77 let a ke své filantropii říká: „Každý, kdo má zdravé ruce, zdravé nohy a zdravou hlavu si může uvědomit, že je to velké štěstí, které se mu od osudu dostalo… Mělo by být povinností nás zdravých pomáhat těm, co zdraví nejsou a nějakou formu pomoci potřebují. To nesouvisí s vírou, církví, politickou příslušností, stavem konta v bance a podobně. To souvisí s lidstvím. A já věřím, že většina lidí lidmi jsou…“
Cena pro mladé filantropy
Milan Dzuriak
Patřil ve svém věku k nejlepším skokanům do výšky v republice. Jeho snem byla olympiáda, jenže přišla rána. Lékaři mu v 18 letech diagnostikovali nemoc kyčlí a krátce na to Bechtěrevovu chorobu. „Ztratil jsem věc, ve které jsem vynikal a kterou jsem žil,“ říká Milan. Z flámování a nejistoty se dostal až nápadem, že zkusí porážet vlastní bolest a bude pomáhat jiným lidem se zdravotními problémy.
Vyrazil na svou první Cestu proti bolesti. Rozhodl se na kole objet Česko a žádat lidi, aby posílali peníze na dobročinnost. Jeho kamarád Matyáš, který trpí svalovou dystrofií, snil o tom, že se podívá do Paříže. Zdeněk zase chtěl nový elektrický vozík, protože bydlí na kopci a rodiče se s ním museli tahat znovu a znovu nahoru. Obě přání Milan Dzuriak s příspěvky od dárců splnil.
Ve svých dobročinných expedicích ale pokračoval dál. Jeho druhá cesta vedla pěšky ze Sněžky do rodného Jirkova. Na plnění snů ostatním nemocným vybral 190 tisíc korun.
Jeho Cesta proti bolesti měla i jeden nečekaný dopad. Milan probudil severočeský Jirkov, kde žít není vždycky snadné. Čekalo na něj plné náměstí.
Cena pro Dobrou firmu
ČSOB
Finanční gramotnost a bezpečnost v online prostředí, profesionalizace neziskovek, etika v podnikání a nabídka odpovědných produktů a služeb, rozvoj sociálního podnikání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ochrana životního prostředí, podpora komunitního života a sousedských vztahů… Záběr aktivit, kterými v Česku pomáhá ČSOB, je nebývale široký.
Filantropie má v ČSOB mnohaletou tradici. Už na začátku devadesátých let firma stála u zrodu myšlenky vzniku Fondu vzdělání Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a od té doby podpořila stipendii stovky studentů se zdravotním postižením nebo pocházejících ze sociálně znevýhodněného prostředí.
ČSOB pokračuje ve filantropických aktivitách i v současnosti, a to nejen darováním peněz – firma například podporuje i dobrovolnictví vlastních zaměstnanců v podobě pomoci odborné i manuální. Mezi unikátní projekty patří i Karta dobré vůle – debetní karta, jejímž prostřednictvím klienti privátního bankovnictví při platebních transakcích přispívají na veřejně prospěšné projekty. Velkou oblibu u dárců i neziskových organizací si získal i program ČSOB pomáhá regionům, v němž neziskové organizace oslovují dárce a učí se efektivnímu individuálnímu fundraisingu, a ČSOB všechny úspěšné odměňuje grantem.“
Filantropové v regionech
Jan Školník a firma Hobra-Školník
Jeho cílem je aktivně se podílet na životě kraje, kde nestojí žádné velké město, který ze tří stran obepíná hranice a kam je zdánlivě odevšad daleko. Jan Školník chce vracet hrdost Broumovsku. A daří se mu to.
Jeho firma Hobra-Školník vyrábí filtrační média a zařízení pro vinaře, potravináře a farmaceutické firmy z celého světa. Velkou část energie ale dává do obnovy unikátního Broumovského kláštera, který proměňuje se svým týmem v centrum vzdělanosti a kultury. A ne kultury ledajaké, na zdejší koncerty či výstavy se sjíždějí lidé z celé republiky.
S podporou své rodiny založil Agenturu pro rozvoj Broumovska, která usiluje o to, aby se tu lidem lépe žilo a vraceli se sem turisti. V areálu kláštera se hraje třeba původní divadlo o historii kraje z dílny předních českých tvůrců, po celé léto tu probíhá festival Za poklady Broumovska, který láká špičkové hudebníky a hudebnice, a do kláštera přicházejí lidé za kulturou, vzděláním i ztišením.
Nejde jen o to rekonstruovat klášter, ale přivést sem život. Na svých cílech pracuje s vizí na roky dopředu. „Chceme lidi nechat nahlížet do učebnice Broumovského kláštera a pomoci jim, aby hledali to, čemu se říká moudrost,“ shrnuje.
