Může se filantropie týkat i malých a středních nebo rodinných firem? Rozhodně!

Měnit naši zemi k lepšímu není jen výsadou movitých jednotlivců nebo velkých korporací. O pozitivní změny v místech, kde působí, mají zájem i majitelé malých a středních firem. Často ale neví, kde začít nebo jak ohlídat, aby jejich pomoc měla opravdový dopad. Na akci Pomáhejte promyšleně v regionech, která se konala 8. dubna v Ústí nad Labem se sešli právě zástupci těchto firem, aby získali inspiraci pro své vlastní aktivity v regionu.

“Díky setkáním jako je to dnešní chceme ve spolupráci s našimi dárci a partnery ukazovat pozitivní příklady a inspiraci, aby těch malých a středních společensky odpovědných firem bylo ještě více, a to po celé republice,” vysvětluje Zdenek Mihalco, ředitel Nadace Via.

Setkání, které moderoval Michael Rozsypal, se v první části věnovalo důležitosti regionální filantropie. O významu spolupráce místních firem a spolků debatovali Valdemar Grešík, majitel firmy Natura, a Jitka Tůmová ze spolku Pod Studencem. O své filantropické zkušenosti se podělili také ústečtí filantropové, manželé Ryšaví.

Regionální filantropie pomáhá udržet paměť krajiny

Když můžu, tak pomůžu – to je heslo, které Valdemar Grešík převzal po svém tatínkovi a řídí se jím dodnes. “V poslední době podporujeme spíše méně projektů větší částkou, zvýším tak pravděpodobnost, že bude dokončený,” říká Valdemar Grešík, jehož firma Natura se kromě dalších aktivit podílela například na záchraně kostela v Bělé u Děčína. Ten se i díky jeho podpoře opět stal živým místem k setkávání místních. Podle Jitky Tůmové ze spolku Pod Studencem ale není velikost daru to nejdůležitější. “Pro mě je filantropem každý, i ten, kdo nám věnuje 100 nebo 500 korun. Je to jako lavina, schází se koruna ke koruně a najednou je z toho Národní divadlo.” Pro úspěšnou spolupráci spolků a filantropů je podle ní zásadní důvěra, která se buduje dlouhodobou poctivou prací.

Spolek pod Studencem se věnuje zejména opravě sakrálních památek v krajině. “Naší povinností je zachovat vědomí, že ústecký kraj nezačal fungovat 8. květnem 1945. Musíme stále připomínat životy a vzpomínky na lidi, kteří tady ty památky vybudovali,” říká Jitka Tůmová. Všem, kteří přemýšlí, proč se podpoře podobných aktivit věnovat, doporučuje zajít třeba na požehnávání nově opravené kapličky. “Zažijete neuvěřitelně hřejivý pocit, ucítíte tu sílu lidské sounáležitosti, která dokáže překonat všechny katastrofy.”

Firemní filantropie má smysl v malých firmách i korporátu

V druhé části se moderátor a hosté Bronislav Převrátil z Chart Ferox, a. s., Andrea Bednářová ENVIROCONT s.r.o. a Ilona Pšenková ze Zoologické zahrady Ústí nad Labem věnovali zaměstnanecké filantropii, dobrovolnictví a důležitosti spolupráce mezi místními organizacemi.

V Chart Ferox je zapojování zaměstnanců do různých oblastí činnosti součástí firemní kultury. “Se zaměstnackou filantropií jsme začínali pomalu. Vyčlenili jsme malou částku a vypsali jsme zaměstnacké výzvy. Zaměstnanci mohli žádat o podporu třeba kroužků svých dětí, místních aktivit, na různé charitativní projekty. Ukázalo se, že lidé v tom vidí možnost své seberealizace a velkou hodnotu, a ukázalo se, že naše filantropické aktivity zvyšují hodnotu značky na trhu práce,“ říká o své práci Bronislav Převrátil. Pozitivní přínosy nakonec ocenila i mateřská firma, která tyto principy převzala a rozšířila mezi 13 tisíc zaměstnanců v dalších zemích.

ENVIROCONT s. r. o. je podle definic mikropodnikem, přesto v něm hraje zaměstnanecká filantropie důležitou roli. “Nejdůležitější pro mě je, že naše podpora vychází vždy z týmového rozhodnutí,” vysvětluje svůj přístup k filantropii Andrea Bednářová. Společně se zaměstnanci se kromě finanční podpory věnují i dobrovolnickým aktivitám, do kterých zapojují i členy rodiny a dokonce i své zákazníky. “Nedávno jsme spočítali, že se nám povedlo nadchnout víc než 200 lidí, a já doufám, že jsme alespoň některé z nich inspirovali a začnou s podobnými aktivitami i ve svých firmách.