Přinášejí radost z práce s hlínou, úrodu čerstvé zeleniny a bylinek, zlepšují životní prostředí, ale hlavně sbližují sousedy. Stále oblíbenější komunitní zahrady vznikají i díky programu Už to roste, už to klíčí Nadace Via a společnosti Kaufland po celém Česku. Přečtěte si 3 inspirativní příběhy komunitních zahrad, v nichž se jejich zakladatelkám a zakladatelům podařilo díky naší podpoře oživit prostor i sousedský život na tak nepravděpodobných místech, jako na rumišti v areálu olomoucké nemocnice, na zanedbaném plácku poblíž kina v centru Ústí nad Labem nebo uprostřed husté zástavby pražského Žižkova.  

„ZAH()RADA NA TABULÁKU V AREÁLU OLOMOUCKÉ NEMOCNICE SPOJUJE GENERACE,“ říká její zakladatel Jakub Sobotka 

Jakuba Sobotku byste ve večerním Olomouci našli většinou na pódiu: živí se totiž jako kontrabasista ve filharmonii i v cimbálovce. Ve dne ho ale nejspíš potkáte při práci na komunitní zahradě. Tu hudebník před dvěma lety založil v městské části Tabulový vrch v areálu olomoucké nemocnice jen kousek od bytu, do kterého se právě stěhuje se svou rozrůstající se rodinou.  

„Po studiích jsem hledal něco, co by dávalo mému volnému času vyšší smysl. A ten jsem našel v zahradě,“ vysvětluje Sobotka, který měl už před Tabulákem mnohaleté zkušenosti s komunitním zahradničením a sledoval také všechny grantové výzvy.  

Když se s kamarádkou dozvěděl o tom, že je možnost založit zahradu v prostorách Fakultní nemocnice v Olomouci, kde jsou myšlence komunitního pěstování nakloněni, neváhal. „Pan ředitel nám ukázal prostor současné zahrady na Tabulovém vrchu a my si řekli: ano, tady ji chceme mít,“ vypráví Jakub Sobotka.  

Na začátku roku 2023 uspořádali na Tabuláku první brigádu. „Vyhrabávali jsme prostor od obřích bodláků a plevelů,“ říká Sobotka. „Zahrada nám ale dělala radost už v tu dobu. Potkali jsme se se sousedy, se kterými jsme se tou dobou ještě vůbec neznali, a všichni byli z projektu nadšení.“ 

Skutečný průlom však nastal v dubnu, kdy Za()hrada na Tabuláku získala vlastní financování z programu Už to roste, už to klíčí. „Byli jsme moc rádi, protože to urychlilo vznik zahrady. Díky prvnímu velkému grantu jsme si nechali navézt zeminu a nakoupili spoustu dubového dřeva na záhony, které slouží a budou sloužit ještě dlouho,“ pochvaluje si Sobotka. A i když celý pozemek v té době vypadal ještě jako jedno velké rumiště, uprostřed už rostla první úroda. „Hned v červnu jsme vypěstovali první saláty,“ říká zahradník.  

O rok a další grant později už Za()hradu na Tabuláku vybavili multifunkčním pódiem, stojanem na kola, houpačkou a pískovištěm či kompostovací toaletou. V rámci Dne otevřených zahrad uspořádali divadelní workshop a různé hry pro děti, včetně živé atrakce kozy domácí.  

„Největší radost mi dělá to, že na Tabuláku se od začátku potkávají různé generace. Seniorky ze sídliště tu přichází do úplně bezprostředního přátelského kontaktu s nově přistěhovalými rodinami a dětmi. Jsou to takové zahradní babičky,“ usmívá se Jakub Sobotka.  

„ÚSTECKÁ KINOZAHRADA S JEDLÝM LESEM UKAZUJE, JAK ADAPTOVAT MĚSTO NA ZMĚNU KLIMATU,“ říká její zakladatelka Pavlína Loskotová 

Pavlína Loskotová vystudovala výtvarnou výchovu na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde si vytvořila okruh přátel z umělecké komunity. „Spojuje nás to, že bydlíme v Ústí nad Labem. Neodstěhovali jsme se, snažíme se svoji energii předávat dál tomuto místu a aktivně ho přeměňovat k lepšímu,“ vysvětluje komunitní hybatelka, která před čtyřmi lety s přáteli založila v centru města Kinozahradu, v níž vychází z permakulturního konceptu jedlého lesa.   

V Ústí nad Labem byla po hezkém a bezpečném veřejném prostoru dlouho velká poptávka. Město nabídlo pro účely komunitní zahrady zarostlý, léta nevyužívaný pozemek, který bezprostředně navazuje na areál letního kina. Komunitě mladých rodin s dětmi se ho během čtyř let podařilo proměnit k nepoznání. „Vytvořili jsme klimaticky přívětivé místo v centru města, po kterém lidé prahli. Zjistili jsme, že když zasadíte zahradu, vyroste vám komunita. A navíc tím, že jsme zvolili koncept komunitní zahrady jako jedlého lesa, posilujeme spolupůsobení půdy, vody a rostlin. Zavádíme opatření pro lepší zadržování vody v zahradě, zachycujeme dešťovou vodu, mulčujeme, pěstujeme po celý rok a zvyšujeme biodiverzitu,“ říká zahradnice. 

„Vždycky mě lákalo zabývat se životním prostředím i veřejným prostorem, včetně oblasti zahradní architektury. Teď se to v Kinozahradě hezky všechno propojilo,“ usmívá se Pavlína Loskotová, která získala grant z programu Už to roste, už to klíčí i letos: „Ta výzva nám přijde skvělá. Také každým rokem přibývá žádostí. Proto mám opravdu radost, že jsme znovu uspěli.“   

„Těší mě, že se Kinozahrada stává prostorem, který slouží nejen setkávání, ale také vzdělávání: třeba že je možné kompostovat a přispívat koloběhu živin ve městě,“ dodává zahradnice. 

„ŽIŽKOVSKÁ ZAHRADA MEDUŇKA PROPOJUJE SKRZ KOMUNITNÍ VAŘENÍ SVĚTY, KTERÉ BY SE JINDE NEPOTKALY,“ říká její zakladatelka Táňa Vozková  

Život Táni Vozkové je už 20 let úzce spojený s pražským Žižkostelem. Kromě toho, že zde pracovala jako sociální pracovnice, tu v roce 2014 s kolegyněmi založila komunitní zahradu Meduňka. „Byl to krásný, bezpečný prostor, kam se přirozeně stáhli sousedi a potkávaly se tu naše dvě komunity – česká a romská,“ vypráví Táňa Vozková. V momentě, kdy se zahrada včetně komunity krásně zaběhla, však přišla rozsáhlá rekonstrukce kostela a z komunitní zahrady po pěti letech stavebních prací nezbylo vůbec nic.  

„Podařilo se nám stěží zachránit jeden strom,“ vysvětluje zakladatelka zahrady. A i když byla komunita skoro bez prostředků, snažila se zahradu po rekonstrukci znovu obnovit. „Přivezla jsem z chalupy staré trámy a osadili jsme to tu zatím aspoň meduňkou,“ usmívá se Vozková. 

Shodou okolností v té době probíhalo v Žižkostele setkání školského odboru a zástupkyně z Prahy 3 si Meduňky všimla. „Řekla mi, že bychom na takovou krásnou zahradu potřebovali peníze a upozornila mě na výzvu Už to roste, už to klíčí. Bylo to asi tři dny předtím, než se výzva měla podat, takže jsem k tomu sedla ještě ten den,“ směje se akční žena. 

„Už měsíc poté jsme se dozvěděli, že jsme financování získali. A je to tak skvěle naplánované, že už týden po rozhodnutí můžeme začít čerpat, takže přivezeme zeminu a stihneme jarní sezónu!“ raduje se Táňa Vozková. 

A co z grantu pořídí? „Začneme určitě záhony, protože je třeba začít sázet. Hned potom se pustíme do práce s dešťovou vodou. A protože jsme tady všichni maminky a tatínkové, tak myslíme na děti a rádi bychom pořídili nějaké vyžití pro ně, ideálně vodní prvky,“ říká zahradnice. 

Komunita kolem pražského Žižkostela je hodně rozmanitá – od rodin s dětmi, přes seniory, romskou komunitu, klienty terapeutických služeb až po umělce nebo podnikatele. „Věříme tomu, že se nám v Meduňce podaří propojit světy, které by se nikde jinde nepotkaly,“ vysvětluje Táňa Vozková s tím, že slavnostní znovuotevření zahrady se koná už tuto neděli 30. 3. 

„Až vyrostou plodiny, které se dají sklidit, tak uspořádáme naše oblíbené komunitní vaření. Je krásné, jak dobře se lidi seznamují skrz jídlo,“ dodává zakladatelka Meduňky. 

V letošním ročníku programu Už to roste, už to klíčí jsme podpořili 17 nových komunitních zahrad, za čtyři roky fungování tohoto programu se tak v Česku sousedsky zahradničí na více než 60 místech.

Máte také nápad na místa k setkávání, ale nestihli jste se přihlásit? Podíveje se, jestli zrovna ve vašem městě neběží další z programů Fondu Kaufland. O naší podpoře se také dozvíte z našich webových stránek, sociálních sítí nebo newsletteru Via Café.