V květnu jsme se s naším mezinárodním týmem z programu Community Alphabet vydali na exkurzi do Holandska. Chtěli jsme navštívit místní komunity, které už delší dobu fungují podle zásad metody „ABCD“. ABCD je zkratka anglického „Asset Based Community Development“, jehož hlavní myšlenkou je, že každý z nás je v něčem dobrý a může tím přispět k příjemnému sousedskému soužití. Během našeho výletu jsme navštívili pět různě inspirativních míst.
Rotterdam
První den jsme se vydali do Rotterdamu, do čtvrti Bospolder & Tussendijken. Protože název neumí nikdo vyslovit, zkráceně se označuje tako BoTu. Přestože Rotterdam je bohaté průmyslové město s velkým přístavem, je tato čtvrť jednou z nejchudších lokalit Holandska. Město tu proto financuje 10letý komunitní program, který poběží až do roku 2028. V místním komunitním centru nás přivítala charismatická a energická Marleen, která program vede. S týmem před pár lety nejprve zmapovali terén – seznámili se s místními organizacemi, spolky i aktivními jednotlivci a začali je mezi sebou propojovat. Postupně začali také nabízet granty na komunitní aktivity. Zajímavé je, že o (ne)udělení podpory rozhodují sami místní obyvatelé – hodnoticí komise, která posuzuje žádosti, se koná jednou měsíčně a je otevřená všem. Účastní se jí většinou dvě až tři desítky obyvatel. Hlavní myšlenkou je, že každý projekt má smysl, nic není „hloupost“ a každou, i maličkou aktivitou, se buduje stabilní a odolná základna, protože „v míru se buduje komunita, která je během krize schopná pomoct“.
Při procházce po BoTu jsme viděli mnoho projektů. Místní senioři se starají o park, každé ráno se tu sejdou a sbírají odpadky, sekají trávu nebo sázejí rostliny. Díky tomu se necítí osaměle a park doslova vzkvétá – protože zde žijí lidé různých národností a každý vysazuje své oblíbené rostliny, má i velkou biodiverzitu. V „domě budoucnosti“ obyvatelé testují způsoby, jak žít bez závislosti na spotřebě energií. Na dvoře mají proto společnou pec na dřevo, ve které pravidelně se sousedy pečou chléb nebo pizzu. Existuje tu také tým, který organizuje založení energetického družstva. Cílem družstva bude umístit na veřejné budovy solární panely a zisk z prodeje elektřiny vrátit zpět do komunity – částečně na komunitní projekty, částečně jako hotovost pro jednotlivé družstevníky. Podobných energetických družstev už v Holandsku funguje asi 1000. A šlo by pokračovat dále – funguje zde komunitní kuchyně, sousedský swap rostlin, podpora samoživitelek…
Amsterdam
Hlavní město Amsterdam má krásné historické centrum, my jsme se ale vydali i do severní okrajové části, kde bývaly chudé dělnické čtvrti. Tady jsme se sešli s několika zajímavými lidmi, kteří se konceptu ABCD věnují už delší dobu. Příjemné odpoledne bylo zakončeno úžasnou multikulturní večeří, kterou pro nás připravily ženy v rámci komunitního projektu „Tuindorp Delicious Community Kitchen“. Do něho jsou zapojeny ženy mnoha různých národností a každá připravuje jídla ze své země. Na nás tak čekaly třeba vietnamské závitky, indonéské špízky nebo japonský salát. Všechno bylo výborné a nelze se proto divit, že komunitní kuchyni si lidé objednávají i jako catering. Mentorkou projektu je Nies Medema, která se kromě toho věnuje i podpoře sociálních podniků a celkově propojení komunitní a ekonomické sféry.
Ještě před večeří jsme se ale kromě Nies stihli setkat ještě se dvěma zajímavými lidmi. Eric Hendriks začal tím, že se přistěhoval do menšího města. Aby se lépe seznámil se sousedy, začal dělat rozhovory do místních novin. Ty byly u čtenářů tak oblíbené, že pro ně vytvořil vlastní web. Postupně z webu vzniklo něco jako databáze místních občanů, kam každý může zapsat své schopnosti a dovednosti, seznámit se s ostatními a domlouvat společné akce. Město dokonce vytvořilo placenou pozici lokálního konektora, který má přehled a pomáhá lidi vzájemně propojovat. Přes tento web se lidé za rok seznámili s dvaceti novými sousedy a s dvanácti z nich navázali bližší spolupráci. Ericovo motto je: „Lidé věří lidem, ne institucím“.
To může potvrdit i Joop Hofman, který se mimo jiné snaží principy ABCD zavést mezi policii – bylo totiž zjištěno, že čím více se policisté zapojují do komunitního dění a osobně se s místními občany znají, tím více v lokalitě klesá kriminalita. Joop začal aplikovat principy ABCD už v roce 2000 a je tedy takovým „otcem“ ABCD v Holandsku. Společně se svým týmem sepsali své zkušenosti a v roce 2015 vydali knihu.
Baarn
Baarn je menší město asi 40 km od Amsterdamu, kde několik domů vlastní i královská rodina. Jedná se tedy spíše o bohatší poklidné město, kde, jak říká sama vedoucí místního komunitního centra s názvem Lokaal O Birgit: „Není tu žádný problém, žádný plán, ale je tu potenciál.“ Pro využití potenciálu je důležité, aby se lidé co nejvíce potkávali a mluvili spolu, další vývoj je možné ponechat volný: „Vytvořte prostor pro náhodu, a uvidíte co se bude dít.“ S touto myšlenkou také spolu s místními začala komunitní centrum budovat. Nechtěli přímo organizovat akce, ale hlavně poskytnout prostor a propojit lidi mezi sebou. Požívají k tomu „háčky“, pomocí kterých se snaží dát dohromady lidi s podobnými zájmy. Takže jedna z prvních otázek, kterou můžete od Birgit očekávat, je: „Kvůli čemu vás můžu vzbudit uprostřed noci?“ Odpovědí odhalíte své největší vášně a případně se „zaháčkujete“ se sousedy, kteří jsou na tom podobně. Lidé v Baarnu nyní sami přicházejí s nápady, jak prostor komunitního centra využít – organizují tu sousedské kurzy malování, péči o komunitní zahradu, lekce jógy, divadlo, společné vaření… A nepoužívají slovo „volunteer“ (dobrovolník) ale „maker“ (tvůrce, např. kuchař, malíř…). Slovo dobrovolník totiž někteří vnímají jako lehce hanlivé.
Diemen
Cestou z Baarnu jsme se zastavili ještě ve vedlejším městečku Diemen, které je spíše už předměstím Amsterdamu. Místní komunitní centrum funguje podobně, jako to v Baarnu – je otevřené všem, každý může přijít s myšlenkou, jak prostor využít a co v něm uspořádat. Centrum je ale umístěné ve čtvrti s velkým podílem sociálního bydlení, které je celkově v Holandsku mnohem rozšířenější než v Česku. Čeho jsme si také všimli v Baarnu i zde, je malý podíl zapojených mužů. Obě centra využívají v naprosté většině ženy a přilákat muže je problém. Pokusili se za tím účelem uspořádat karetní večer, ale akce neměla příliš velký ohlas. Dobře tu však funguje samospráva, místní starosta Eric Boog chodí pravidelně o víkendu na trhy, kde nakupuje a povídá si se sousedy. Pokud někdy nepřijde, místní se ptají „Kde je Eric?“, což je skvělý příklad propojení instituce s lokální komunitou.
Den Andel
Holandsko je velmi hustě obydleno, v porovnání s Českou republikou má poloviční rozlohu, ale více než 17 milionů obyvatel. Jeho jižní část tedy tvoří jedna velká aglomerace velkých měst jako Amsterdam, Rotterdam nebo Utrecht. Abychom poznali komunitní život i na malé vesnici, museli jsme jet autobusem z Amsterdamu tři hodiny na sever. Ale vyplatilo se! Přijeli jsme do malebné vesničky Den Andel na pobřeží Severního moře, která je od 60. let 20. století oblíbeným útočištěm umělců a najdete tu třeba zachovalý funkční dřevěný větrný mlýn. Ve vesničce žije necelých 400 obyvatel a rozhodně se nejedná o zapadlé ospalé místo, jak by se z popisu mohlo zdát. Opak je pravdou, ve vesnici je snad každý zapojený do některého z projektů. Funguje zde sousedský pěvecký sbor, energetické družstvo se solárními panely, komunitní zahrada, pravidelné turnaje v kulečníku, mladí si tady svépomocí budují posilovnu a tak by šlo pokračovat dále.
Zatímco v předchozích městech většinou nebyl žádný velký plán a komunitní aktivity vznikaly spíše organicky, zde mají místní občané sepsanou vizi, kterou každých deset let revidují. Vize je rozdělena do několika oblastí, které občané považují za důležité pro zdejší život. Je to například oblast bydlení, dopravy, životního prostředí nebo kultury a volného času. Na tvorbě vize pracují všichni, poté ale vznikají pracovní skupiny zaměřené na jednotlivá témata. Přestože obec může sloužit jako příklad perfektní organizace, i tady je ponechán prostor pro náhodu. Jak říká skupina asi pěti mužů, kteří jsou zdejšími komunitními tahouny: „Vize zůstává, plány se mění“. Takže když jednoho ze sousedů z ničeho nic napadlo, že by veřejné osvětlení nemuselo svítit celou noc, prostě se přidal ke skupině řešící životní prostředí a společně začali nápad realizovat.
Návštěva v Den Andel byla tak zajímavá, že jsme málem nestihli odlet domů! Celé tři dny byly nabité zážitky, informacemi a inspirací. Uvědomili jsme si, jak je zásadní, aby se sousedé mezi sebou znali a měli prostor si spolu povídat. A nemusí to být krásné komunitní centrum, stačí třeba lavička na návsi nebo společný piknik. Také bychom neměli zapomínat do našeho komunitního života vtáhnout představitele institucí – komunální politiky, policii, hasiče a další. Vždycky se hodí mít nějaké finanční prostředky, ale peníze nejsou to hlavní. I malý jednoduchý projekt, finančně nenáročný, má cenu uskutečnit, protože všechny aktivity dohromady tvoří pevnou komunitní základnu. A tu potřebujeme vybudovat, abychom úspěšně přestáli těžká období, která život přinese.
Článek o ABCD metodě pro vás připravila Klára Dušková. Máte-li k němu další dotazy, neváhejte napsat na klara.duskova@nadacevia.cz
