Víte, co to je modrozelená infrastruktura? Jsou to různá opatření, díky kterým se do zastavěných území dostane voda (modrá) a rostliny (zelená). A k čemu se hodí? Hlavně k zachytávání, vsakování, výparu a využívání dešťové vody, která tím pádem neodtéká rychle do kanalizace a nezpůsobuje její přetížení. Dalším důvodem je ochlazování měst – zeleň slouží díky výparu vody skrze listy jako výborná klimatizace. To vše jde ruku v ruce s estetikou, zvýšením biodiverzity a celkově lepším pocitem ze svého sousedství.  

Zajímá vás toto téma a chcete začít něčím opravdu jednoduchým? Stáhněte si a vyzkoušejte zábavnou aplikaci TreeCheck App od Nadace Partnerství! Nejen že můžete “lovit stromy jako pokémony”, ale z pouhé fotografie aplikace rozezná konkrétní druh stromu, určí, kolik vypaří vody, jaký poskytne stín a nakolik zchladí horkou ulici. Díky tomu uvidíte, jaký je přínos konkrétního stromu pro obyvatele města a mikroklima v okolí.  

V publikaci Naše krajina se tomuto tématu věnujeme v kapitole 1.3 a 1.4. Podrobněji se jím zabývají další volně dostupné zdroje – komplexní návod a inspiraci z ČR i ze zahraničí poskytuje publikace Voda ve městě. Také řeší, jak do procesu zapojovat veřejnost a navrhuje vhodné postupy pro úpravu venkovských návsí, městských sídlišť, vnitrobloků nebo třeba dětských hřišť. Nechybí ani podrobný popis jednotlivých typů opatření a odhad finančních nákladů. Skvělá je také publikace Hospodaření s dešťovou vodou v ČR, která se mimo jiné podrobně zabývá i legislativou a technickými normami. A pokud se chcete zajet někam podívat na vlastní oči, určitě využijte mapu příkladů, kterou spravuje Ekocentrum Koniklec v rámci projektu Počítáme s vodou. 

Díky projektu Počítáme s vodou se můžete také zúčastnit zajímavých přednášek, konferencí nebo se zajet někam podívat organizovaně – jako jsem byla já na třídenní exkurzi v Berlíně, kde s projekty modrozelené infrastruktury začali už před lety. Navštívili jsme 4 různé lokality, kde nás provázeli místní odborníci, kteří řešení v daných místech už cca před 25 lety navrhovali a dodnes situaci sledují a monitorují. Exkurze byla velmi zajímavá a inspirativní, chtěla bych se proto s vámi o své zážitky podělit. Třeba něco podobného zvládnete i ve vaší obci!  

Bydlení mezi příkopy

V 90. letech se začala v původně průmyslové zóně Rummelsburg na břehu řeky Sprévy budovat nová rezidenční čtvrť. Na návrhu spolupracovali developeři společně se zahradními architekty a vodohospodáři, takže už od začátku se počítalo s prvky pro zachytávání dešťové vody. Nejprve ale musela být z plochy o velikosti 130 ha odstraněna půda, která byla kontaminována průmyslovým znečištěním. Následně vznikl komplex zasakovacích průlehů (zatravněné příkopy sloužící k zachytávání a vsakování vody) a kaskádovitých domů. Domy mají zelené střechy, takže část vody je zachycena už přímo na střeše. Zbývající voda stéká okapy na ploché střechy garáží, na kterých je 60 cm substrátu a slouží zároveň jako předzahrádky pro byty v prvním podlaží. Voda, která se nevsákne ani na těchto předzahrádkách, stéká po řetízku na nejnižší úroveň, kde už se vsakuje přímo do země.

Kaskádovité domy

Na každé ulici je menší průleh, do kterého stéká voda z chodníku a ze silnice. Výhodou této oblasti je pískové podloží, díky kterému se voda vsakuje velmi rychle. I při velkých průtržích je v průlehu maximálně 5-10 cm vody, která se vsákne v řádech minut. Průlehy jsou zakončeny malým „bezpečnostním přelivem“ (dešťová kanalizace pro extrémní případy).

Malý uliční průleh

Bezpečnostní svod do dešťové kanalizace

Na prostranstvích mezi domy jsou vybudovány větší průlehy s parkovou úpravou. Zahradní architekti chtěli do průlehů vysadit stromy, což vodoprávní úřad nechtěl nejdříve povolit. Nakonec povolení ale udělil a ukazuje se, že to bylo velmi dobré rozhodnutí. Stromy zlepšují veřejný prostor a mikroklima, navíc stromy zasazené přímo do průlehů výrazně lépe rostou, protože mají dostatek vody. To je dobře vidět na obrázku níže – všechny stromy na obrázku jsou stejného stáří i druhu, ale stromy zasazené v průlehu (vpravo) mají mnohem větší výšku a mohutnější korunu než stromy mimo průleh (vlevo).

Stromy zasazené v průlehu (pravá strana obrázku) mají mnohem větší výšku a mohutnější korunu než stromy mimo průleh (vlevo)

Po 25 letech zkušeností systém stále výborně funguje a ukazuje se, že budování dešťové kanalizace zde pravděpodobně nebylo vůbec potřeba, protože 95 % vody se bez problémů vsakuje. Při návrhu opatření bylo přitom počítáno s poměrně malou srážkou (s dobou opakování 1 rok). Vědci, kteří v lokalitě odebírají vzorky také zjistili, že při vsakování dochází k odbourání 80 – 90 % znečištění.  

Zarostlá univerzita

Další zastávkou na naší cestě byl Ústav fyziky Humboldtovy univerzity v berlínské čtvrti Adlershof. Je to krásná moderní stavba, stará asi 25 let. Budova má zelenou střechu a některé její stěny jsou porostlé popínavými rostlinami. V hlavní roli tu není vsakování, nýbrž výpar vody z jezírka, nebo skrze listy rostlin (evapotranspirace).  

Porostlá fasáda univerzitní budovy

Výpar je základem malého vodního cyklu – čím více vody se vypaří, tím více prší. Při změně vody na páru také dochází ke spotřebě energie a tím pádem k ochlazení okolí. Pokud je dešťová voda pouštěna do kanalizace, nemůže se tepelná energie od slunce spotřebovat na výpar, a ve městech tak vznikají tepelné ostrovy. A další tepelnou energii ve městech přidáváme při používání klasické klimatizace, která sice chladí interiéry, ale ohřívá okolí. Při návrhu budovy univerzity bylo cílem snížit náklady na energie, a přitom zajistit dostatečné chlazení budovy. Zelené střechy a fasády se i po 25 letech provozu prokázaly jako dobré řešení. 

Na stěnách, které nejsou rostlinami porostlé, se využívají pro stínění klasické rolety. Problém je, že rolety neposkytují chladící efekt jako rostliny a často dochází k technickým poruchám. Také každoroční náklady na údržbu a opravy rolet jsou téměř 13x vyšší než na údržbu rostlin! V případě zelené fasády je sice nutné v místnostech více svítit, ale přes zimu, kdy je obecně světla nedostatek, nemají rostliny listy, takže stíní méně. V celkovém součtu všech nákladů zkrátka vycházejí zelené fasády výhodněji.  

Zelená fasáda porostlá vistárií

Klasické řešení s roletami. Dole na fotce jezírko pro retenci dešťové vody

Pro zelené fasády je možné využít různé druhy rostlin – např. vistárie, krásné popínavé hortenzie a barevné břečťany nebo psí víno, které je levné a rychle roste. V prvních letech, než rostliny dostatečně vyrostou, se doporučuje sezónně vysazovat fazole. Jako opora rostlin mohou sloužit lana. Tady využili lodní lana, protože návrhář byl zároveň jachtař.  

Rostliny je ideální sázet přímo do země, protože tak nejlépe rostou. Na této budově jsou některé rostliny zasazeny také do truhlíků, ale ty mají větší nároky na zálivku a dorůstají menších rozměrů. Rostliny je třeba pravidelně zalévat, zastřihávat a hnojit. Původní plán byl využít pro zálivku dešťovou vodu. V prvních letech po výsadbě ale rostliny stále umíraly a projektanti si lámali hlavu s tím, kde se stala chyba. Nakonec nechali udělat rozbor dešťové vody a zjistili, že je plná herbicidů a pesticidů. Ty se do vody dostávají z materiálů, které byly použity pro výstavbu budovy (např. protiplísňové nátěry nebo střešní asfalt). I po 25 letech dešťová voda obsahuje takové koncentrace těchto látek, že s ní není možné zalévat, a je tedy používána pitná voda.  

Dešťová voda ale ani zde neodtéká bez užitku do kanalizace. Na nádvoří mezi budovami je vytvořeno jezírko, které má na dně nepropustnou membránu. Voda z jezírka se tedy běžně nevsakuje, ale postupně odpařuje a opět tak ochlazuje prostor nádvoří. V případě velké srážky (dimenzováno na srážku s dobou opakování 100 let) hladina v jezírku stoupne a v tomto případě se voda může vsakovat skrze písčité břehy. 

Okrasný břečťan

Bíle kvetoucí popínavá hortenzie

Komunita hipíků a vědců

Když v 70. letech 20. století byla rušena filmová studia ve čtvrti Tempelhof, přihlásila se skupina alternativně a komunitně smýšlejících lidí, která chtěla komplex historických budov UFA Fabrik začít využívat pro svoje aktivity. To se podařilo a tato skupina nadšenců vybudovala na celkové ploše 18 500 m2  mezinárodní kulturní centrum, které je také hodně ekologicky orientováno. Na začátku se sousedé žijící v okolních domech k projektu stavěli převážně negativně, stačilo je ale několikrát pozvat na kávu a koláče a od té doby tu všichni žijí v harmonii. Centrum má nyní 220 zaměstnanců a 35 lidí tu trvale žije. Provoz je částečně dotován městem, částečně ho pokrývají zisky z místních provozoven (kavárna, pekárna…). 

Areál UFA fabrik

Celý komplex zároveň slouží jako vědecká laboratoř. Vědci zde např. testují funkci rostlinných, mechanických a biologických filtrů pro dešťovou vodu, která je zachytávána do nádrží a dále využívána, mimo jiné i na splachování toalet. Ročně jsou zde zachyceny 2 miliony litrů dešťové vody. Část vody také zachytí zelené střechy, které jsou na několika budovách. Protože se jednalo o starou zástavbu, nešla zelená střecha kvůli své hmotnosti umístit přímo na původní konstrukci. Místní proto vybudovali nad původní střechou ještě novou dřevěnou nosnou strukturu. Na střeše nyní roste 63 různých druhů rostlin a je tu i malá komunitní zahrádka. 

Kromě vyvýšených záhonů jsou také na několika střechách umístěné solární panely. V roce 1996 to byla dokonce největší fotovoltaická plocha v Berlíně! Na začátku opět panovala určitá skepse – obyvatelé měli obavy, zda solární panely neohrozí biodiverzitu zelené střechy. Opak byl ale pravdou, protože se ukázalo, že některé rostliny naopak preferují stinné stanoviště pod panely. A dokonce dochází k efektivnější výrobě elektřiny, protože díky evapotranspiraci rostliny panely ochlazují, a ty pak lépe fungují. A i zde provádějí vědecké experimenty. Vymýšlejí technologii, jak zajistit, aby se panely automaticky otáčely směrem ke slunci, a to zcela bez spotřeby elektřiny. 

Komunitní zahrada na zelené střeše

Solární panely na zelené střeše

Jezero na střeše

Postupimské náměstí (Potsdamer Platz) v centru Berlína se nachází v místě, kudy dříve vedla berlínská zeď. Těsně před listopadem 1989 koupila tento pozemek na rozhraní východního a západního Berlína velmi levně firma Mercedes-Benz. Protože město prodalo pozemek levně, mělo právo si diktovat podmínky, za jakých je možné na něm realizovat stavby. Město dalo velký důraz na životní prostředí a developer musel zajistit retenční prostory a využití pro 99 % objemu dešťové vody ze stoleté srážky.  

Oblíbené náměstí Potsdamer Platz s plážovými restauracemi

Toho bylo dosaženo kombinací několika opatření. Na budovách jsou zelené střechy, v podzemí architekti umístili velké nádrže na vodu a na nádvoří mezi budovami je vybudováno „městské jezero“. Název městské jezero projektanti vymysleli, aby na břehy nemuseli umístit zábradlí, které předpisy u jiných typů nádrží vyžadují. Jezero je vlastně na střeše, protože budovy mají několik podzemních podlaží, kde jsou např. garáže. Voda z jezera se tedy nemůže vsakovat a v hlavní roli je zde opět výpar. Jezero tak chladí své okolí, ale také je velmi oblíbeným místem setkávání – lidé se tu v létě koupou, funguje plážový bar, restaurace a osvětlené fontány. Jezero má objem 3 500 m³ a maximální hloubka je 1,5 m. 

Městské jezero na Potsdamer platz obklopují zejména kancelářské budovy.

Voda ze srážek stéká do podzemních nádrží, odkud je čerpadly přiváděna k umělému mokřadu, který slouží jako filtr o rozloze 1200 m². Jeho fungování bylo před realizací testováno právě v UFA fabrik. Voda v systému stále cirkuluje, takže je zajištěna její dobrá kvalita. Čištění dešťové vody je důležité, protože obsahuje zejména hodně fosforu. Vědci zjistili, že velké množství fosforu pochází z ohňostrojů, kde je fosfor používán pro vytvoření pestrých barev rachejtlí. Část dešťové vody je také využívána pro splachování toalet ve třech kancelářských budovách (v poměru 70 % dešťové vody, 30 % pitné) a pokrývá také třetinu nároků na požární vodu pro hasiče. 

Umělý mokřad je používaný jako filtr a vidíme i trubku se stálým přítokem vody

Voda v jezeře je opravdu čistá.

Co si z Berlína odnést?

Pokud byste uvažovali o realizaci opatření k zasakování vody jako v Rummelsburgu, je důležité nejprve prověřit infiltrační vlastnosti podloží. Jako první vodítko může sloužit mapa vsaku dešťových vod, ale podrobněji by lokalitu měla prověřit odborná firma. Chcete-li využívat dešťovou vodu k zalévání rostlin, je určitě dobré nechat si nejprve udělat rozbor kvality, v případě nové výstavby pak prověřit složení materiálů. A jestli se vám líbí zelené střechy, můžete je vybudovat i tam, kde to stávající nosnost střechy neumožňuje. Stačí přidat novou pevnou konstrukci.  

Nadace Via nabízí ve svém programu Místo, kde žijeme granty, které můžete využít jak na samotnou realizaci opatření, tak i na různé plánovací podklady, osvětové akce nebo odborné konzultace. V každém případě je ale třeba projekty dělat společně se sousedy a místní občany aktivně zapojit. Pokud máte jakékoliv dotazy, napište mi na klara.duskova@nadacevia.cz