První plánovací setkání v programu Místo, kde žijeme slouží k tomu, aby místní lidé shromáždili nápady na budoucí využití veřejného prostranství, které budou v rámci programu po dobu dvou let upravovat. Kde takové nápady vzít? Nejlépe u podobných projektů, kde se také místní lidé mohli vyjádřit k podobě parku či jiné části veřejného prostoru, sloužícího k setkávání. Během května a června jsme proto s týmy našich podpořených projektů v rámci tzv. ViaCestovky zavítali do Strmilova, Plavska, Velvar, Brna a Litomyšle. Účastníci viděli místa čerstvě upravená, ale také parky, ve kterých bylo možné sledovat stav po delším užívání, a přivezli si mnoho inspirace z úspěšně běžících projektů.

Cílem prvního letošního pomyslného zájezdu s Via Cestovkou byla komunitně plánovaná přírodní zahrada u mateřské školy v Plavsku u Stráže nad Nežárkou v jižních Čechách. Společně se zástupci týmu z Moravských Budějovic, který plánuje přeměnu Heřmanského kopce, a také Votic (které jsme podpořili službami konzultantky v minulém 12. ročníku) jsme v Plavsku viděli zahradu po cca 10 letech intenzivního provozu a užívání ze strany dětí z přilehlé mateřské školy. Provázela nás konzultantka Lucie Černická, která měla na starosti plánovací proces při vzniku zahrady. Některé dřevěné funkční prvky již dožily, z původních trvalek nezbylo mnoho, přesto bylo možné vysledovat koncept architekta Ondřeje Semotána, a to především z modelace terénu a působivého jezírka.

Strmilovští stále pokračují v přeměnách veřejných prostranství

Společně s týmy z Moravských Budějovic a Votic jsme se přesunuli do Strmilova, kde byl naším cílem především park U Koule, který vznikl v rámci jednoho z minulých ročníků programu Místo, kde žijeme. Ještě před tím nám ale skvěle sehraný tým místních v čele s Jarkou Sedlákovou a knihovnicí Vlastou Vondrušovou ukázal několik míst ve Strmilově, která svépomocí upravili v posledních letech – mimo jiné v rámci projektů „Cesty strmilovské vody“ a „Zelená pro sousedy“ s podporou z programu Živá komunita. Místa na křížení strmilovských uliček ožívají díky dřevěným sochám, osázeným trvalkám, skalkám a obnoveným studnám s pumpami. Úpravy mají také důležitou funkci pro zasakování dešťové vody. Samotný park U Koule se od první fáze realizace proměnil například díky víceúčelovému přístřešku, který slouží pro pořádání různých akcí. Projekt přístřešku vznikl už v rámci studie hrazené z programu Místo, kde žijeme, ačkoli prostředky na realizaci se místním povedlo sehnat až později z dotace Ministerstva zemědělství. 

Velvarský Malvaňák – osvědčená inspirace pro všechny, kdo plánují a staví s veřejností 

Návštěva Velvar a rozhovor se starostou Radimem Wolákem o projektu přeměny prostoru u Malovarského rybníku už přesvědčila mnoho týmů o tom, že plánování s veřejností se dlouhodobě vyplatí. Podobnou zkušenost si odvezli také zástupci spolku z pražských Holešoviček, kteří plánují přeměnu parku u viniční usedlosti Hercovka. Příběh o tom, jak se z tahouna projektu obnovy prvorepublikového koupaliště postupně stal starosta královského města, se nejlépe poslouchá v prostoru budovy tzv. Účka. Nápad na zbudování objektu, který by sloužil jako zázemí pro větší i menší akce, se zrodil právě během plánování přeměny areálu Malvaňáku. Peníze z grantu v rámci programu Místo, kde žijeme sice na samotnou stavbu nestačily, ale návrh architekta Jana Červeného se o pár let později realizace dočkal a dnes Účko dobře slouží svému účelu – funguje zde občerstvení, konají se koncerty a k dispozici je i malá klubovna. 

Cesta po brněnských parcích s lidmi ze spolku Na Slunci z Kunštátu 

Kunštátský spolek Na Slunci plánuje obnovu lesního areálu Jelínkovy chaty. Cestu za inspirativními příklady dobré praxe do Brna měli Kunštátští v plánu už na podzim, ale vzhledem k epidemické situaci ji museli odložit až na jarní měsíce, stejně jako první plánovací setkání s veřejností. Cílem cesty byla tři místa, která se díky spolupráci občanů, politiků, odborníků a úředníků povedlo upravit tak, že je lidé dnes rádi využívají a společně zde tráví svůj volný čas. Plán exkurze vycházel z cesty, kterou absolvoval v loňském roce po brněnských parcích tým z Chudčic. Absolvovali jsme prohlídku parku ve vnitrobloku ulic Poříčí – Křídlovická s architektkou Evou Wagnerovou. Výsledkem participačního procesu iniciovaného tehdejší místostarostkou Jasnou Flamikovou jsou zde obnovené zahrádky a společně sdílený a spravovaný sousedský prostor s hřištěm, jedlými rostlinami, veřejným WC, psím výběhem, veřejným grilem s posezením nebo místem pro pikniky. Poté jsme si prohlédli Otevřenou zahradu pod Špilberkem se zahradní architektkou Hanou Zuchnickou. Pasivní administrativní budova Nadace Partnerství, která je inspirací pro ekologicky šetrnou přestavbu, je obklopená edukační přírodní zahradou. Nakonec nás provedl parkem Pod Plachtami v Novém Lískovci architekt Petr Förchtgott a zástupce radnice MČ Brno – Nový Lískovec Michal Šípek. Na počátku parku s loukami a jezírkem napájeným dešťovkou z paneláků bylo komunitní plánování s obyvateli sídliště, které uspořádala radnice v čele se starostkou Janou Drápalovou. 

Kontinuita přístupu k veřejnému prostoru v Litomyšli zaujala tým z Vodňan 

Litomyšl je město známé tím, že se roky nebojí propojovat historický ráz města s moderní architekturou. Při procházce městem je to znát. Potvrdit to mohou také členové širšího týmu z Vodňan, který plánuje přeměnu dvorku u místní knihovny. Při setkání se starostou a následně i místostarostou návštěvníky zaujalo, že oba nezávisle na sobě zmínili slovo kontinuita. V Litomyšli se daří držet jeden jasný směr od 90. let, i přesto, že se už vystřídalo 5 starostů z různých politických i místních uskupení. Všech 5 starostů se navíc každý měsíc potkává k diskusi při společném obědě. V čem tedy může desetitisícová Litomyšl inspirovat další města? 

Například tím, že se zde vyhnuli problému nevzhledných supermarketů. Jeden z nich je blízko centra, ale vhodně zasazený do okolí, takže na vás z dálky nekřičí, o kterou firmu se jedná. Daná firma navíc zrekonstruovala autobusové nádraží, v jejíž blízkosti se supermarket nachází, takže je vše v jednotném stylu. A brzy ve městě přibude další supermarket v decentním architektonickém provedení, jaký jinde neuvidíme. Dle slov starosty je cílem města zlepšovat kvalitu života, nikoli vydělávat na pozemcích – pozemky prodávají za odhadní cenu, ale jen tomu, kdo přijde s kvalitním architektonickým návrhem, který vyhovuje potřebám města ohledně využití budovy (např. dům pro seniory). 

Od loňského roku běží ve městě participativní rozpočet, v jehož rámci mohou hlasovat občané města o tom, které projekty město finančně podpoří. Pro letošní rok je na něj vyčleněno 700 000 Kč, přičemž se počítá s podpořením dvou projektů za 300 000 Kč a dvou za 50 000 Kč. V loňském roce byl tímto způsobem podpořen nákup defibrilátoru do nemocnice, obnova oseckého údolí, revitalizace sportoviště či obnova sadu.