Cecília Lohász, maďarská facilitátorka mezinárodního programu ViabilityNet 3.0, je vášnivou divačkou mnoha československých televizních pohádek. Po prohlídce několika komunitních aktivit v Mnichově Hradišti a Zárybech měla pocit, že se pohádky mohou stát skutečností. Přečtěte si, jaký dojem návštěva v Cecílii zanechala.
Naší první zastávkou bylo Mnichovo Hradiště, město s 8 700 obyvateli, které se nachází 60 km severovýchodně od Prahy. Je zde továrna na výrobu Kofoly, českého nápoje podobného Coca-Cole. Důvodem naší zastávky v Mnichově Hradišti byl Pavel Břicháček. Je jedním ze zakladatelů místní iniciativy Žijeme pro Hradiště, která organizuje sousedské festivaly a akce pro děti i veřejnost a také upravuje prostor okolo kostela. Vysvětlil nám, jak pracují s komunitou, jejich snahy ovlivnit v průběhu let záležitosti města a konečně i to, jak byl jeden z jejich členů před 5 lety zvolen starostou. Novým starostou je Ondřej Lochman, člověk, jakého bychom si všichni přáli ve vedení měst ve Střední a Východní Evropě. Člověk, který má nápady, zkušenosti s psaním grantů a řízením projektů a který pracuje pro širokou komunitu a dokonce mluví anglicky….:-)
Iniciativa Žijeme pro Hradiště organizuje mnoho lokálních akcí, lidé mohou společně zkoušet různá řemesla a podařilo se jim zrekonstruovat také velké skladiště ve farní zahradě, ve kterém se mohou konat společenské akce.
Začali také s rekultivací území na březích řeky Jizery, které bývalo před desítkami let příjemným místem k odpočinku a později bylo zanedbáno. Díky jejich práci zde lidé opět mohou trávit letní dny.
Potom jsme se byli podívat v dřevařské dílně vedené zkušeným řezbářem panem Novákem z Českobratrské církve evangelické. Jedná se o významné propojení mezi členy této malé kongregace a širokou skupinou aktivních občanů. Život tohoto řezbáře je skutečně hrdinským příběhem, kdy kdysi problematický hoch dnes splácí dluh své komunitě. Pořádá dílny pro děti a vyrábí množství dřevěných předmětů.
Po obědě jsme navštívili Záryby, vesnici v blízkosti Prahy. Obec se nachází na břehu řeky Labe a žije v ní mnoho nových obyvatel, kteří se sem přestěhovali z Prahy. Je to klasický příklad příměstského rozvoje ve Střední Evropě: narůstající počet obyvatel v malých vesnicích obklopujících hlavní města spojený s nedostatečnou infrastrukturou jako jsou veřejná doprava, mateřská školka či kulturní vyžití. V Zárybech se čtyři maminky rozhodly jednat a nečekat, až za ně někdo tento problém vyřeší. Provozují komunitní centrum v původní budově obecního úřadu. Kromě péče o malé děti organizují workshopy a přednášky, které pomáhají oživit obec. Centrum spojuje lidi všech věkových kategorií a také původní obyvatele s těmi nově příchozími. Otevřely také malou kavárnu a obnovují některé tradice obce.
Ve stejné obci se na jeden den otevřely brány “Lesa přátelství”. Majitelem je krajinný architekt, který les začal vysazovat před 15 lety. Jednou za 5 let otevře zahradu i les veřejnosti. Je to úžasný zážitek s pestrou škálou prožitkových aktivit. Nápad vzešel od architektovy matky, která mu kdysi řekla: „Je sice hezké, že plánuješ bezchybné zahrady, ale co takhle opravdový les. Jen skutečná příroda nabízí přirozený pohled.“
Zaujaly vás tyto příběhy? Chcete, aby vám příště neunikla žádná novinka z našich programů? Přihlaste se k odběru ViaCafé, e-mailového zpravodaje s aktuálními informacemi a příběhy o lidech, kteří zlepšují Česko.