V loňském roce hrozil zámku Veleslavín prodej do soukromých rukou. Občanské sdružení Hradní potok s Veronikou Zapletalovou v čele proti tomu zorganizovalo petici. Prodej se tak neuskutečnil a navíc se spolku podařilo otevřít zámek veřejnosti v rámci letošního pražského Dne architektury. Hradní potok, z.s. se teď snaží o zajištění delšího veřejného přístupu do zámku v roce 2020 a také o citlivý rozvoj celého sousedství. Více jsme se dozvěděli od členek sdružení Veroniky Zapletalové a Lucie Vobořilové.

Jak vznikla iniciativa kolem zámku Veleslavín? Jaký máte Vy vztah k zámku, proč se v této věci angažujete?

Iniciativa spolku Hradní potok vznikla původně jako seskupení sousedů, kteří chtěli být bráni v potaz kvůli sílícímu developerskému a dopravnímu tlaku v oblasti svého životního teritoria. Dalším důvodem, proč jsme chtěli být více slyšet, bylo mizení a zhoršující se kvalita veřejného prostoru, absence kultury a malá možnost tuto situaci ovlivňovat.

První kauza, které jsme se začali věnovat, se týkala připravovaného prodeje Zámku Veleslavín s jeho parkem do soukromých rukou. Našemu spolku se podařilo připomínkovat nový Metropolitní plán, a tím pádem jsme byli seznámeni s tím, co se v okolí bude dít. Věděli jsme, že reálně hrozí, že zmizí zeleň, naroste doprava, oblast se stane neprůchodnou a bude chybět jiná než dopravní infrastruktura, což ve finále ovlivní i celkovou hygienu a dopravní i sociální bezpečnost. Ve zkratce, že tím utrpí celý veřejný prostor. Veleslavín, část Prahy 6 o velikosti okresního města, se stává „ubytovnou“ na výpadovce, s významným dopravním uzlem nevhodně umístěným doprostřed obytné zástavby.

V jeho blízkosti občanům chybí klidný kulturní prostor, proto se snažíme zachovat krásnou barokní architekturu Zámku Veleslavín s jeho parkem.

Proč je to tak důležité, proč je Zámek Veleslavín významný i dnes?

Dnes už si téměř nedokážeme představit, že Zámek Veleslavín dříve býval dominantou otevřené krajiny. I v novém Metropolitním plánu zůstane jediným zeleným prázdným ostrovem v jinak zcela zastavěné oblasti. Jeho areál je tak jediný park v oblasti přetížené zástavbou, dopravou a neprůchodností. Je důležitým místem pro možnou kulturu, zeleň, klid, pro možnost mezigeneračního setkávání. Je symbolem snahy o udržení a obnovení fyzického veřejného prostoru, který ale ve své podstatě reprezentuje i reprezentoval veřejný prostor mentální, který odráží stav celé společnosti.

Jaký je vztah mezi zámkem a osobností T. G. Masaryka?

Na zámku byla hospitalizována manželka T. G. Masaryka Charlotta v době, kdy se před sto lety Masaryk stal prezidentem nově vzniklého Československa. Měl proto v prvních letech po válce na zámku zřízenou svou prezidentskou kancelář. Podle pamětníků vedla podél středověkého kanálu nazvaného Hradní potok (podle kterého se jmenuje náš spolek) od zámku přes současné uzavřené areály tepláren a brownfields (určené k předimenzované zástavbě) výletní třešňová alej. Vinula se rozsáhlými zahradnictvími podél tekoucí vody na Pražský hrad.

Tudy podle pamětníků jezdil Masaryk z Hradu na zámek na koni za Charlottou. Rádi bychom tuto zdevastovanou městskou krajinu za ohradou tomuto obrazu zase přiblížili a probudili odkaz Masarykovy epochy, kdy bylo okolí zámku pojato jako zahradní město.

Na co jste hrdí, co se Vám doposud povedlo se zámkem?

Hrdí jsme především na připomínkování Metropolitního plánu, které proběhlo ve dvou kolech v loňském roce a k němuž jsme byli schopni zvednout mohutnou vlnu připomínek místních obyvatel. Možnost vyjádřit se k tvorbě svého okolí zcela mimořádně spojila místní lidi a zaktivovala jejich zájem o to, co se kolem bude dít dál. V září 2018 jsme sestavili papírovou petici proti dražbě zámku Veleslavín nejvyšší nabídce, tedy do soukromých rukou, kterou podepsalo během týdne 500 lidí. Petice byla adresovaná Ministrovi kultury ČR a dalším institucím a měla význam zejména v informování lidí. Dále jsme na interpelacích Prahy 6 získali proti prodeji zámku historicky zcela jednotné zastupitelstvo a podařilo se také zprostředkovat interpelaci v senátu. Masivně jsme informovali a aktivovali místní i odbornou veřejnost a média, vznikl web www.zamekveleslavin.cz, na kterém se veřejnost mohla seznámit mimo jiné s právní argumentací proti prodeji zámku a facebooková stránka Zachraňme Zámek Veleslavín. Jsme také hrdí na návrhy na zazelenění křižovatky Veleslavín a Kafé na točně, i přesto že neprošly komisí.

Je tedy vidět, že zájem a tlak veřejnosti také přinesly své ovoce?

Ano, na celém území Prahy 6 se připravovala demonstrace proti prodeji veřejného prostoru soukromníkům, do které se připojily spojené spolky na Praze 6. V předvečer akce stáhl tehdejší ministr kultury souhlas s prodejem a k prodeji tak právně nemohlo dojít. Ministerstvo kultury se jako příspěvková organizace státu vyjádřilo, že má o areál zájem. Bohužel ale zatím z jeho strany nedošlo k vytvoření projektu. I proto se snažíme, aby se věci daly do pohybu. Bezprostředně po zrušení dražby projevil o zámek zájem i magistrát, který ale paradoxně není příspěvkovou organizací státu,musel by tedy zámek od státu odkoupit.

S nápady, co by se s areálem dalo smysluplného dělat, jsme se částečně zapojili do první neveřejné studie zámku, kterou nechal udělat nový primátor. Po magistrátních volbách na podzim 2018 vznikla na magistrátě spolu s Prahou 6 Pracovní skupina Zámek Veleslavín, do níž jsme byli jako veřejnost nakonec přizváni s našimi vizemi i my. Na jaře letošního roku se spolek částečně spolupodílel na sousedské akci v rámci celopražského Restaurant Day, lokálně nazvané Vokorest day. Cílem bylo milé setkání obyvatel ve Vokovicích, propojení obou stran Evropské třídy a připomenutí paměti místa ve fotografiích. Obě bývalé vesnice mají společný problém, kterým je dopravní uzel Veleslavín a absence centra a kultury.

Jaký způsobem Vám ve Vašem snažení pomohla Nadace Via?

Od Nadace Via jsme obdrželi grant Rychlá rota, který nám formou konzultací s odborníky výrazně pomohl vytvořit si priority. Z příliš mnoha témat, kterým jsme se věnovali, jsme se na základě toho rozhodli soustředit na dvě hlavní: Zámek Veleslavín a Územní studii Veleslavín. Také lidé z okolí se začali chtít zapojovat. Jako poslední se povedl další velký úspěch: podařilo se nám domluvit s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který zámek vlastní, na jeho několikahodinovém otevření na pražský Den architektury. Část areálu a barokní budova byly formou prohlídek pro omezený počet návštěvníků otevřeny po celý jeden pracovní den, během kterého jsme byli schopni vše zorganizovat a spojit prohlídky s přednáškami o historii zámku a především o jeho současném a budoucím významu pro veřejnost.

Jaký měla akce ohlas? Splnila Vaše očekávání?

Zámek ten den navštívilo minimálně 600 návštěvníků. Dalších několik set lidí se dovnitř už nedostalo, školy jsme většinou museli odmítat rovnou. Využili jsme této příležitosti a pozvali Ministra kultury ČR a Ministra obrany ČR, zastupitele magistrátu i Prahy 6, novináře, odbornou a místní veřejnost a školy. Vznikla exteriérová výstava fotografií, naučná stezka kolem zámku, proběhla komunikace s médii a VIP hosty. Lidé sami začali chtít nám pomáhat a na zámku se podílet. Zájem veřejnosti byl obrovský. V rámci Dne Architektury náš spolek ještě uspořádal přednášku k dopravě Zauzlovaný dopravní uzel Veleslavín a další přednášku k potenciálnímu oživení tzv. brownfields Strnadovy zahrady jako Městská džungle. Obě lokality jsou v blízkosti zámku. Nyní máme v ruce dotazníky vyplněné dětmi i dospělými, obsahující jejich stoprocentně pozitivní reakce na využití Zámku Veleslavín pro veřejnost a jejich přáními, která v podstatě chtějí to, co my: veřejný klidový kulturní zelený prostor, který se stane srdcem a plícemi oblasti.

Co jsou největší výzvy, které máte před sebou?

Mezi aktuální největší výzvy patří otevřít zámek Veleslavín pro větší jednorázovou akci na počátku roku 2020 a zároveň pokusně otevřít areál a snad i zámek na celý měsíc veřejnosti. Rádi bychom zde co nejdřív trvale otevřeli park a funkční budovy tak, jako se to podařilo v Kasárnách Karlín a Invalidovně, které také původně vlastnil stát. Chceme se plnohodnotně podílet na finálním projektu, ve kterém usilujeme zachovat park, tedy nekácet, nebourat a nezastavovat dalšími objekty a dále ošetřit vody ve strategicky významné oblasti, vyzdvihnout částečně Hradní potok na povrch a podél něj zachovat a rozvinout odpočinkovou pěší zónu. Dále bychom rádi vytvořili křižovatku sítě budoucích zelených stezek a otevřeli mezikulturní a mezigenerační klidový prostor, který se stane protipólem rušné Evropské a nepřivede do oblasti další dopravu.

Zároveň se zabýváme urbanistickou koncepcí k celému Veleslavínu pojaté participativním urbanismem. Chtěli bychom, aby město vznikalo spoluprací jeho obyvatel, zastupitelů a odborníků ve společné vstřícné komunikaci. Hledáme příklady zahraniční i české a další možnosti, jak toho dosáhnout.

Finálním cílem je krásné, obyvatelné, životu přátelské městské kulturní prostředí s klidovým kulturním centrem na zámku, s centrálním náměstím na současné křižovatce Veleslavín, s pěším životem na povrchu a dopravou pod ním. Usilujeme o prostředí s rozvinutým konceptem „města krátkých vzdáleností“, tj. s existencí menších urbanistických útvarů, které míří k určité soběstačnosti a které v sobě obsahují veškerou infrastrukturu. Pokud bude na jednom místě existovat množnost bydlet i pracovat a budou se zde nacházet obchody, služby sociální i zdravotní a místa pro oddych a kulturu, zamezí se tím masovým přesunům celých měst ráno do Prahy a ven. Výrazně omezí dopravu a negativní věci s ní související.

Zkrátka naše vize je místo, kde je radostí setrvávat ve veřejném prostoru, kde se bude krásně žít a kde budou z dětí i dospělých vyrůstat šťastné a moudré bytosti. 🙂

Fotografie jsou z archivu spolku Hradní Potok, z. s., 2019.

Zaujal vás tento příběh? Chcete, aby vám příště neunikla žádná novinka z našich programů? Přihlaste se k odběru ViaCafé, e-mailového zpravodaje s aktuálními informacemi a příběhy o lidech, kteří zlepšují Česko.