Bývalý hřbitov za kostelem v obci Krásno na Karlovarsku se už brzy změní v park. Charakter a budoucí využití parku určí místní lidé během plánovacích setkání. Přeměna veřejného prostranství se zapojením veřejnosti čeká celkem 8 obcí, které jsme letos podpořili programem Místo, kde žijeme. Jak zorganizovat plánovací setkání? Jakého vybrat architekta a kdy ho zapojit do plánování? Tyto a další informace získali zástupci osmi podpořených obcí na prvním společném semináři.

Starý hřbitov v centru města Krásno byl zrušen už v roce 1918 a jeho původní účel dnes připomíná pouze kamenný epitaf ze 16. století, vsazený do ohradní zdi. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století děti z místní školy sázely na bývalém hřbitově každý rok jeden ovocný strom a místní učitel Oskar Hubl organizoval práce, pro které získával místní nadšence, a radil se také s odborníky. Po druhé světové válce myšlenka na vybudování důstojného parku na dlouho zmizela spolu s vysídlenými českými Němci, prostranství bylo střídavě udržováno a zanedbáváno. Obnova parku přichází na řadu až nyní, když se místní dávají opět dohromady, aby zelenou plochu uprostřed města oživili a navázali na započatou práci předků. Aktivní spolek Mladí občané v nedávné minulosti zorganizoval architektonické workshopy k řešení veřejných prostranství ve městě, kterých se účastnili studenti architektury. Podobný postup chtěli Krásenští uplatnit i pro bývalý hřbitov.

Na první seminář pro podpořené obce z programu Místo, kde žijeme přijely do Ekocentra Vespolek v Jindřichově Hradci nejen zástupkyně města Krásno, ale také další aktivní lidé z různých koutů republiky. Přivezli si podobné vize: upravit veřejné prostranství ve spolupráci se svými sousedy za účelem stmelování místní komunity či upravení narušených vztahů. Ani v Krásnu nebyly vztahy mezi lidmi ideální, město si v nedávné době prošlo těžkým obdobím s vyostřenými konflikty mezi jednotlivými skupinami obyvatel včetně politických představitelů města. Místní nadšenci cítí, že k urovnání vztahů by mohlo posloužit právě společné plánování, a hlavně společná práce na něčem, co bude mít konkrétní viditelný výsledek přímo ve městě.

Účastníci semináře získali informace pro rozdělení rolí v projektovém týmu a pro přípravu plánovacího setkání prostřednictvím interaktivních her a simulací situací, které mohou při realizaci projektu nastat. Během semináře zazněly prezentace programových manažerů z nadačního týmu i externích konzultantů a konzultantek. Zkušenosti s projektem podpořeným v programu Místo, kde žijeme představila také Jaroslava Sedláková ze Strmilova, kde se podařilo v rámci projektu zrealizovat park „U Koule“ – hřiště s herními prvky pro všechny generace. Účastníci semináře také Strmilov přímo navštívili a seznámili se s architektem Ondřejem Semotánem, který úpravu veřejného prostranství projektoval.

Téma spolupráce s architektem se ukázalo jako klíčové pro několik týmů z podpořených obcí. Program Místo, kde žijeme je sice založen na společném plánování a dobrovolnické práci, ale role schopného architekta, který dokáže převést představy občanů do smysluplného návrhu je nezastupitelná. Zástupkyně města Krásno si například během semináře uvědomily, že model s uspořádáním studentského workshopu nebude možné tentokrát použít. Zkušený architekt s „kulatým razítkem“, který ale umí naslouchat místním lidem, musí zpracovat kompletní projekt, splňující všechny zákonné požadavky v území a řešící také všechny současné problémy místa.

Zástupci podpořených obcí se na semináři seznámili se svými konzultanty a konzultantkami, kteří je budou provázet celým projektem. Nyní je společně čeká příprava plánovacích setkání i další související aktivity přímo v jejich obcích. Viditelným výsledkem osmi projektů by se mělo stát osm přeměněných veřejných prostranství. Ve městě Krásno se snad po více než osmdesáti letech podaří navázat na práci místního učitele Oskara Hubla a dokončit park, aby sloužil místním lidem k odpočinku, ale třeba i k pořádání menších kulturních akcí.