Jednadvacetiletý Milan Dzuriak z Jirkova pomáhá plnit sny dětem s handicapem. Charitativní jízdou na kole nejdříve získal peníze na splnění přání dvou chlapců s postižením, a tím neskončil. Pomáhá dalším.

Jeho příběh je jedním z těch, které jsme ocenili Cenou Via Bona 2016. Postupně tyto příběhy publikujeme na našem Viabolgu – ty předešlé příběhy najdete ZDE, TADY, TADY a TADY)

MLADÝ SRDCAŘ: Cena pro mladé, které baví pomáhat

Ve svých devatenácti letech vyhrával Milan Dzuriak jeden závod ve skoku do výšky za druhým a měl našlápnuto k úspěšné kariéře profesionálního sportovce. V téže době mu lékaři diagnostikovali vrozenou vadu kyčlí, která ukončila jeho sportovní naděje. Milan se však rozhodl se svou bolestí poprat tím, že bude pomáhat a plnit sny ostatním.

Po tom, co jsem musel se sportem skončit, jsem se cítil hrozně méněcenný. Postupně jsem ale zjistil, že tím můj život nekončí. Plnit sny druhým je krásná věc – nejvíc mě baví dětem a mladým lidem s postižením ukázat, že handicapem život nekončí. Aneb jak bych svými slovy řekl já: Od nemocného kluka, který si už nikdy své sny nesplní, pro nemocné děti, kteří ještě své sny mohou zažít.   – Milan

Milan oslovil radnici v rodném Jirkově s nápadem, aby mu pomohla splnit sny dvou chlapců s postižením. Zdeněk Růžička potřeboval nový elektrický vozík a Matouš Ulmann se toužil podívat do Paříže. Milan se rozhodl získat část peněz sám. Tak se zrodila Cesta proti bolesti, charitativní projekt, jehož cílem bylo během jediného měsíce ujet na kole 2 000 kilometrů. Svou jízdou Milan upozorňoval na nelehký úděl znevýhodněných kamarádů. Zatímco na cestu ho vyprovodilo pár desítek nadšenců, při návratu na něj čekalo plné náměstí lidí. Milanovi se podařilo shromáždit dostatek peněz na nový vozík i výlet do Paříže.

Ani diagnóza závažné Bechtěrovovy choroby Milanovi nevzala chuť pomáhat. Druhý ročník Cesty proti bolesti, který letos realizoval, zasvětil plnění snů nevidomé Terezky Lukšíkové, které pomohl získat finance na několik kompenzačních pomůcek.

Co hodnotící komise na příběhu nejvíce ocenila:

• Energii. Milan dokáže strhnout své okolí, dokonce celé své město.
• Vzepření se osudu. Navzdory vlastním zdravotním problémům Milan plní sny druhým, a to v oblasti, která je mu vlastní: ve sportu.
• Inspiraci. Milan se od vlastní nemoci odrazil a dokazuje, že její překonávání může inspirovat i k hlubokým filantropickým počinům.
• Kontinuitu. Cesta proti bolesti není evidentně jednorázovou akcí, ale slibuje mnoho splněných snů znevýhodněných dětí.
• Silný ohlas. Milan dostal hned tři rozdílné nominace, které ukazují, jak silný dopad na okolí jeho činy mají.

Málokdy se stane, aby byl člověk nominován vícekrát – a Milana nominovali hned tři lidé – jeho kamarád, teta a novinářka, která o jeho příběhu píše. Ze tří pohledů se nám složil silný osobní příběh kluka, který se vzepřel svému osudu a rozhodl se pomáhat způsobem, který je mu blízký – sportem. A šel svou vlastní cestou, Cestou proti bolesti, na jejímž konci ho vítalo celé náměstí. Lokální dopad je skvělý, ve spíše chudším a sociálně problematičtějším regionu Jirkova o Milanovi a jeho aktivitách všichni mluví. Umí „udělat show“, upoutat pozornost a strhnout ostatní. Ze sportu, tedy z oboru, který ho zajímá, vytváří filantropické téma.

Příběh Milana nominovali: Eva Dušková, Jirka Slávik a Hana Lednová.

 

Nejvíce mě dostal Milanův návrat z jeho cesty kolem České republiky (dlouhé 2 000 km), kdy na něj čekalo téměř plné Jirkovské náměstí včetně obou handicapovaných chlapců, kterým pomáhal, a jejich rodin. Událost se neobešla bez emocí jak samotného Milana, jeho rodičů, tak i cizích lidí. Vážím si ho, protože dokázal najít správnou cestu nejen proti své vlastní bolesti.     – Hana Lednová, Milanova teta

Z médií:

Aktuálně.cz: „Mně už se sen nesplní, jim ano.“ Nemocný kluk zburcoval celé město, lidé začali pomáhat

Aktuálně.TV: Moje nemoc vyléčit nejde. Na cestách trpím bolestí, pomáhám ale plnit sny ostatních, říká Dzuriak

 

Foto: Zbyněk Hrbata