Tráví čas s lidmi bez domova, osamělými seniory, pomáhá lidem na útěku před válkou. Jakubovi Trefnému je 19 let a žije v Roztokách u Prahy. A pomáhá všude tam, kde je zrovna třeba.

Je jedním z oceněných letošní filantropickou Cenou Via Bona, kterou každoročně udělujeme. Přečtěte si více o Jakubovi v následujícím článku, který je součástí seriálu příběhů letos oceněných filantropů (další z příběhů najdete zde).

MLADÝ SRDCAŘ: Cena pro mladé, které baví pomáhat

Jakubovo mladé srdce je na pravém místě. Cítí, co je správné a kde může pomoci, a koná. Pravidelně se účastní vánočních obědů pro lidi bez domova, navštěvuje a tráví čas s obyvateli domova pro seniory, s rodinou pomáhá starší paní sousedce, organizuje veřejné sbírky pro potřebné a do broumovského kláštera svaté Dobrotivé jezdí na brigády. Jakubovi je sice teprve 19 let, ale už patří mezi zkušené dobrovolníky. Když bylo potřeba, vyrazil s přáteli pomoci uprchlíkům na hranicích. Jindy zase hraje s kapelou na benefičních akcích, které upozorňují na problémy ve světě. Volný čas věnuje velkému množství dobročinných aktivit a svými skutky inspiruje k dobrovolnictví spoustu přátel, spolužáků a dalších lidí z blízkého okolí.

Na první pohled se zdá, že svou pomoc rozděluje odlišným skupinám lidí – seniorům, uprchlíkům, lidem bez přístřeší. Spojuje je však izolovanost od společnosti, která pro ně může být tíživější než hmotná nouze, a právě na jejich osamělost a možnou úzkost v dnešním světě se Jakub zaměřuje.

Jsou osamělí, ať už na cestách, na ulici, nebo v domově důchodců. Nejvíce ze všeho potřebují, aby jim někdo naslouchal, usmál se na ně a projevil zájem o jejich starosti. Na pomáhání mě baví dobrý pocit z práce, o které můžu říct, že má na sto procent smysl. Na konci života člověk pravděpodobně nebude litovat toho, že má málo peněz, ale právě toho, že myslel jen na sebe.  — Jakub

Co hodnotící komise na příběhu nejvíce ocenila:

• Široký záběr. Jakub pomáhá v řadě oblastí. Vždy tam, kde to je potřeba – seniorům, lidem bez domova nebo uprchlíkům. Všude je jeho pomoc na místě.
• Nezištnost. Nečeká, že z toho něco bude mít. Nerad o svých aktivitách mluví na veřejnosti, prostě tiše koná.
• Energie. Jakub dokáže strhnout své okolí. Diskutuje se svými spolužáky, motivuje k dobročinnosti a inspiruje svou aktivitou další mladé lidi.
• Dlouhodobost. Nejde o jednorázové zapálení. Jakub pomáhá neustále, dlouhodobě a systematicky.
• Obyčejnost. Příběh Jakuba je inspirativní ve své jednoduchosti – dokazuje, že filantropem může být každý.

Příběh nominovala Alena Švejdová z English College in Prague – Anglické gymnázium.

Přečtěte si také:

Aktuálně.cz: „Připadám si zase jako člověk.“ Student z Prahy rozdává osamělým lidem radost i důstojnost

FOTO: Zbyněk Hrbata