V Česku roste počet darů ze závěti

Podle aktuálního průzkumu koalice neziskových organizací Za snadné dárcovství se 73 procent obyvatel Česka setkalo s problémem spojenými s dědictvím. Závěť pak ve velké míře považují za rozumnou prevenci případných sporů mezi pozůstalými.

Odkaz na dobročinnost schvaluje asi 30 % lidí a dary odkázané neziskovým organizacím každoročně narůstají. Nejvíce se pro odkaz v závěti na dobročinné účely rozhodují dárci, které už za života přispívali vybraným organizacím.

„Letošní rok je co do počtu odkazů ze závěti vůbec nejvyšší a je tu jasně patrný narůstající trend,“ uvedl Jan Gregor, programový ředitel Nadace Via a mluvčí kampaně www.zavetpomaha.cz, za kterou stojí 25 českých neziskovek. „Člověk v tísni dříve získával jednu či dvě závěti ročně, ale v posledním roce jich máme pět v celkové hodnotě přesahující pět miliónů korun,“ potvrzuje jeho slova Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni.

Lidé odkazují nadacím a neziskovým organizacím finanční úspory, pozemky i činžovní domy. Z jejich výnosů je pak například hrazena pomoc nemocným dětem, seniorům nebo na vzdělání chudých dětí v zahraničí. To je případ i pana Žofky, který daroval činžovní dům Člověku v tísni, kterého pravidelně podporuje. „Původně uvažoval o závěti, ale nakonec se rozhodl zbavit se povinnosti správy tohoto majetku a daroval nám činžovní dům již za života. Při podpisu darovací smlouvy se mu trochu třásla ruka, a když byly oficiality ukončeny, začal se usmívat a řekl nám, jaká je to pro něj úleva, že to má pro sebe vyřešené,“ vzpomíná Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni.

Čtvrtina lidí se chystá sepsat závěť

Podle průzkumu, který si dala koalice neziskových organizací v srpnu zpracovat, zažily tři čtvrtiny lidí problémy s dědictvím a jedna čtvrtina ho pak řešila detailně. Podstatně častěji znají tyto problémy lidé v Praze (36,5 %), ale jinak rozdíly mezi městy a vesnicemi nejsou významné. „Ti, kdo problémy zažili, mají v plánu podstatně častěji závěť napsat, vidí ji tedy – nepřímo – jako cestu, jak se sporům vyhnout,“ uvádí zpráva.

Čtvrtina lidí je podle šetření rozhodnuta sepsat závěť, což je podle odhadů odborníků výrazně vyšší číslo, než počet lidí, kteří v současnosti závěť reálně uzavírá. Zhruba 70 procent si myslí, že se tím vyhne případným sporům mezi pozůstalými. Dar na dobročinnost ve formě závěti je v obecné rovině přijímán asi 30 procenty obyvatel. Lidé, kteří přispívají na dobrou věc pravidelně, souhlasí dokonce v 55 %.

Pokud člověk nemá příbuzné, je odkaz na dobročinné účely vnímán respondenty výzkumu jako pozitivní zabránění propadnutí státu. Tomu loni podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových propadlo 273 milionů státu po lidech bez dědice či závěti.

13. září je mezinárodní den závětí

Zatímco v Česku je darování ze závěti zatím spíše novinkou, je na západ od nás zaběhnutou praxí. Ve Velké Británi či v Kanadě odkazuje na dobročinnost asi 20 procent penzistů. V sousedním Německu je to 16 procent a v Rakousku pak 15 procent lidí. Britové tak v roce 2015 odkázali přes 2,3 miliardy liber. Lidé takto podporují výzkum ve zdravotnictví (43 %), organizace na podporu zvířat (14 %), ochranu přírody (8 %) nebo pomoc invalidům (8 %).

„Souvisí to s jinou legislativou, ale pravděpodobně i s vyšší kulturou přípravy na poslední věci. Ve všech jmenovaných státech totiž závěť sepisuje násobně více lidí než v Česku. Tady se tyhle otázky odsunují a vytěsňují,“ vysvětluje Vyhnálek.

V úterý 13. září si neziskové organizace po celém světě připomínají mezinárodní den závětí. České neziskové organizace se zapojují na webových stránkách www.zavetpomaha.cz, kde zodpovídají nejčastější dotazy dárců a přinášejí ukázky zajímavých závětí z domova i zahraničí. Web obsahuje i praktické rady, jak postupovat při sepsání závěti po změně občanského zákoníku.